Pink Floyd / The Division Bell

Pink Floyd jsou má krevní skupina. Tato kapela je pro mě jak hudebně ale i obsahově velice důležitá. Jejich muzika doprovázela několik krásných okamžiků v mém životě. Pár okamžiků zachytily právě některé skladby z tohoto alba. Jak ironické. Sedmnáctiletý nekompromisní punkáč s červenými vlasy a ručně vyrobeným trikem I Hate Pink Floyd nakonec propadl kouzlu jejich tak originální a překrásné hudby. Tento hudební vývoj trval několik let. V rádiu jsem ve dvaceti letech zaslechl High Hopes a řekl jsem si "To přece znám". Nemohl jsem si vzpomenout co je to za kapelu až jsem se dopátral k názvu Pink Floyd. Celou diskografii jsem si okamžitě stáhl. Ano stáhl. Hanbím se. Avšak vynahradil jsem si to kompletní sbírkou Pink Floyd na vinylu. Ale zpět k věci. Jelikož první písnička kterou jsem slyšel, byla z tohoto alba, rozhodl jsem se tedy stručně napsat svůj názor na toto album. Do jejich muziky jsem se ihned na první poslech zamiloval. K mnoha skladbám mám přímo citovou vazbu. Připomínají mi ty krásné chvíle, které byli onou písničkou doprovázeny. Jsou to například Cluster One, Take It Back, High Hopes a nebo Coming Back to Life. Celkově vzato, kdykoliv si album pustím okamžitě si vybavím léto 2011. Venku může být klidně -30 stupňů, ale když hraje tohle album, sluníčko se na mě valí ze všech stran.
Samozřejmě že alba jako Darkside, Wish, nebo Animals jsou nepřekonatelná díla, ale toto album je podle mě jedinečné tím, že není zatížené žádným Watersovským konceptem a je díky tomu velice osvěžující, lehčí a veselejší. Jelikož Gilmourovo hudební stránka je velice silná, a jeho atmosférické a snivé melodie vás okamžitě pošlou do světa snů. Zajisté to není nejlepší album Pink Floyd, ale je prosté, melodické a snivé. A pro mě je díky vzpomínkám důležité. Jako fotoalbum. A proto nekompromisně dávám pět hvězd.

» ostatní recenze alba Pink Floyd - The Division Bell
» popis a diskografie skupiny Pink Floyd

---

Pink Floyd / Ummagumma

Uf! Uf! Mé první review zde na progboardu. Dlouho jsem přemýšlel na jaké album ho udělám. Pink Floyd byli jasná volba, jelikož mé srdce je jim oddáno. Ovšem výběr alba už byl těžší. Avšak vzpomněl jsem si jak jsem tohle album slyšel poprvé. Na rozdíl od ostatních alb Floydů, které jsem na poprvé okusil v pohodlí mého domova, jsem tuhle placku slyšel poprvé na poněkud netradičním místě a navíc lehce omámen zeleným listem :)
Byl horký červencový den a já se rozhodl využít nádherného počasí, vzít svůj fotoaparát a vyrazit za město do přírody. Když jsem se blížil k lesu vytáhl jsem ubalený zelený list, který se rázem proměnil v kouř a okolo mě se objevil nádherný svět plný radosti. Když jsem už omámen dorazil na jedno mé oblíbené místo v lese s výhledem a lavičkou na kterou jsem si sedl, rozhodl se že je čas na muziku. Vytáhl jsem sluchátka a do nich pustil již z domova předvolené album Ummagumma, kterému jsem se delší dobu vyhýbal obloukem kvůli špatným hodnocením. Rozhodl jsem se že pokud je album tak špatné jak říkají zlý jazykové v recenzích, udělám to velice odlišným způsobem. Album si poslechnu poprvé méně tradičním způsobem abych měl na tento první poslech pěkné vzpomínky.
A je to tu. Živá část alba se mi valí do uší a Astronomy Domine rozhrnuje oblaka přede mnou. Stejně tak Careful with that Axe, Set Controls a Saucerful of Secrets skladby pro mě už dávno známe, avšak v živé verzi na sebe berou dočista jinou podobu, která mě uchvátila. U Set control jsem málem vypustil duši.
Druhá část, tedy studiová část alba už byla zajímavější.
Když se na mě vyvalil Rickovo Sysyphus tak jsem se téměř sesypal. Hudební šílenost, která nepostrádá to velké nasazení a ducha. Připadal jsem si jako kdybych při těchto kompozicích vstupoval do katakomb. Rogerovo Grantchester Meadows mě odneslo opět zpět do přírody a reálné zvuky lesa, hmyzu a zpívajícího ptactva, které se smíchaly se zvuky na nahrávce v tu chvíli vytvořili nádherný 3d sound. Nádherná skladba, která mě vždy uklidní. Several species...a tak dále a tak dále. Co si o tom myslet. Když to potřebuješ dostat ven tak to prostě musíš dostat ven. Ale pozor! Teď přichází má nejoblíbenější část alba. Davidovo The Narrow Way. Tohle je ta nejpsychedeličtější věc co jsem od Floydů slyšel. Obzvláště třetí část. Jakmile jsem tohle uslyšel, nemohl jsem uvěřit vlastním uším. Tak nádhernou junky psychedelic věc jsem od Floydů opravdu nečekal. Tahle píseň mě opravdu odstřelila jinam. No a závěrečná Nickovo The Grand Vizier's Garden Party je zřejmě má nejméně oblíbená a neméně záživná část. Zde jsem bohužel nic zajímavého nenašel a Nick jako skladatel není opravdu moc dobrý.

Celkově vzato, kdybych album neslyšel poprvé pod vlivem a navíc v lese, asi by na mě zapůsobilo jinak. Nebýt Nickovo Garden Party, která zakončuje poslední stranu tak dám plný počet hvězd. Pro mě osobně je to velice zajímavé album, a jako třešnička na dortu jsou nádherné živé verze Set controls a Careful with that axe Eugene.

» ostatní recenze alba Pink Floyd - Ummagumma
» popis a diskografie skupiny Pink Floyd

---

« novÄ›jší