Blondie

oficiální www «

Atraktivní zpěvačka Deborah Harry (přezdívaná punková Marilyn Monroe) zpívala už v roce 1967 s newyorskou kapelou Wind in the Willows. V sedmdesátém třetím roce se sešla v kapele Stilettos s kytaristou Chrisem Steinem, se kterým založila o rok později Blondie. Chris do ní přetáhl také bubeníka Billy O´Connora a basáka Freda Smithe.

První sestava však vydržela sotva dva měsíce, tedy do října 1974. Kapelou prošli další muzikanti (včetně Ivana Krale), než se obsazení na dva roky ustálilo v podobě: Debbie Harry, Chris Stein, Clem Burke (bicí) a James Destri (klávesy) a Gery Valentine (bass). V této době to v newyorské punkovo novovlné scéně doslova vře, k životu se halasně probírají Ramones, Patti Smith, Talking Heads, Television a další... Je to také obsazení kapely, které natáčí první a výbornou dlouhohrající desku s prostým názvem Blondie (Private Shock,1976; první reedice po půlroce již u Chrysalis).

Krátce před natáčením druhé desky odchází Valentine do kapely The Know. Nahradil jej Frank Infante. Syrovější pojetí Plastic Letters však postrádá kvalitu debutu.

Asi i proto se skupina před třetí výrazně popovější a glamrockem ovliněné LP Parallel Lines (1978) rozhodla posílit sestavu. Infante se přesunul ke druhé kytaře a přišel basák Nigel Harison. Desku produkoval Mike Chapmann, polovina hitmakerského dua jehož druhou částí byl Nicky Chinn (Mud, Sweet, Smokie,...). Z této spolupráce vzešel největší singlový hit Blondie Heart of Glass. Zajímavostí je, že tato píseň byla natočena pod názvem Disco Song už během příprav prvního alba a myšlená byla jak parodie na tehdejší módní vlnu disca.

Na úspěch trojky se kapele dalšími počiny už nepodařilo navázat. Na deskách Eat to the Beat (1979), Autoamerican (1980) a následujících směřovala stále více k popu a elektrobeatu, a proto pro tento web se stávají celkem nezajímavými. Minimálně první dvě alba ale mají svoji historickou i uměleckou hodnotu a kvůli nim jsem sem tuto kapelu přidal. (luk63, 12/2013)
... (celý článek)