Bezprostředně po ukončení činnosti HELLHAMMER přichází Tom Gabriel v květnu 1984 s novým projektem, kde chce realizovat svoje hudební vize. Nazval ho CELTIC FROST a bere si do něj osvědčeného basistu Martina Aina. Jako první bubeník byl angažován Isaac Darso (vlastním jménem Ike Khakshouri), ale zúčastnil se jen několika foto session, nahrává nepojmenovanou zkušební nahrávku, která se v následujících týdnech ztratila, a ze skupiny odchází. Během října nahrávají v Berlíně první album Morbid Tales, na bicí byl přizván studiový hráč Stephen Priestly (později TREPTONEM PAL), nahrávacího procesu se účastní i další hosté. Debut vychází v Evropě u Noise Records v listopadu 1984, album je ve formátu mini-album. Stopáž necelých 25 minut vede k tomu, že proti evropskému vydání v USA vychází deska na Metal Blade / Enigma Records o pár měsíců později se dvěma přidanými skladbami na A straně. Současně je na prvních vydáních velká nálepka "ex-HELLHAMMER members", k nelibosti Toma Warriora, který nechtěl jméno CELTIC FROST s předchozí skupinou spojovat, protože hudebně považoval svoji novou skupinu za samostatný a vývojově daleko pokročilejší projekt. Po vydání Morbid Tales získávají CELTIC FROST status jedné z nejslibnějších metalových kapel v Evropě. Pro nahrávání druhého alba (duben 1985, ve formátu EP), získávají nového bubeníka. Tím se stal Reed St. Mark (Američan, vl. jménem Reid Cruickshank, dříve působil ve švýcarské hardrockové skupině CROWN), a svým stylem výrazně posílil hudební výraz skupiny. EP má název Emperor's Return a pod legendárním obalem z dílny Phila Lawverea se skrývá celkem 5 skladeb. Z toho 3 nové nahrané ve studiu Line v Curychu, a 2 z bonusů na americkém vydání předchozí desky. Na CD vychází téhož roku edice, která obě první alba spojuje na jednom nosiči a je tomu tak i na většině pozdějších reedic. Navíc jsou na CD skladby v promíchaném pořadí, proto velká část posluchačů mezi dvěma prvními alby nevnímá velký rozdíl, ačkoli se jednalo o dvě různé sestavy a rozdílné vývojové etapy.
Je zajímavé, že CELTIC FROST zahájili koncertní vystupování až po nahrání Emperor's Return, což bylo zřejmě dáno dosavadní absencí vlastního bubeníka. První koncert se odehrál v 17.5.1985 v St. Gallenské Grabenhalle ve Švýcarsku, poté vyrážejí na turné po Německu a Rakousku. Vzápětí následuje nahrávání dalšího alba, regulérního LP To Mega Therion. Ačkoli je současná sestava považována za osvědčenou a funkční, došlo ke krátkodobé změně, Martin Ain pro nedostatek motivace odchází, aby se ale po vydání alba opět vrátil. Ve studiu ho dočasně nahradil Dominic Steiner z Curyšského klubového bandu. Album vychází 27.10.1985 a je naplněno těžkou, temnou a mystickou hudbou, obal zdobí skvostná grafika od H. R. Gigera "Satan I" z roku 1977. Jedná se o zásadní dílo extrémního metalu, které ovlivnilo významně vývoj metalu v celosvětových souvislostech. Následuje první severoamerická vystoupení na metalovém festivalu "Third World War" v Montrealu. V létě 1986 vydávají EP Tragic Serenades a pak se kapela vydává na své nejrozsáhlejší turné - nejprve po Evropě (včetně jejich první návštěvy v Anglii) s HELLOWEEN a GRAVE DIGGER, poté po celé Americe s VOIVOD a RUNNING WILD.
Přízvisko extrémní bývá s CELTIC FROST používáno poměrně často, i když časem jejich tvorba přestala být tím nejtvrdším, co bylo na kontinentu k mání. Existovaly skupiny rychlejší, hlasitější, ale CELTIC FROST byli žánrově tak nezařaditelní, že prosté označení black metal, death metal, thrash metal, a jiné, nebylo jednoduché přiřadit. Mají v sobě od každého něco, plus nepřeslechnutelný díl avantgardy a experimentu, což je velmi odlišovalo od případných ostatních souputníků. Bezesporu nejexperimentálnější album své diskografie připravili roku 1987 pod názvem Into The Pandemonium. Na obalu je výřez z triptychu Hieronyma Bosche "The Garden Of Earthly Delights", z panelu "Hell". Sestavou je osvědčené trio hudebníků - Martin Eric Ain, Reed St. Mark, Thomas Gabriel Warrior, nahrávání proběhlo v Hannoveru od ledna do dubna 1987. Stylová rozmanitost hudby je na této desce nebývale široká, Warrior zachází do různých, pro metal nezvyklých, experimentů (elektronika, klasická hudba, recitovaná poezie, rap). Mnoho fanoušků považuje toto uníkátní avantgardní album za nedostižné a neopakovatelné. Magazín Kerrang napsal: "Nejavantgardnější metalové album, jaké kdy bylo vydáno. Absolvovali velmi úspěšné turné v UK a před dalším turné v USA ("One In Their Pride" Tour, největší v dosavadní historii CELTIC FROST) přijali pro svá vystoupení druhého kytaristu Rona Markse. Během tohoto turné však došlo k vážným personálním (především osobní spory s nově příchozím Marksem) a finančním problémům, které v Dallasu vygradovaly k rozpadu skupiny. CELTIC FROST přestali na konci roku 1987 existovat.
Tom Gabriel během následujícího půl roku musel řešit spoustu problémů. Noise přestalo platit. Odešli mu oba spoluhráči. A hlavně byl rozčarovaný z neustálého boje za vlastní hudební směřování. Nakonec značku obnovil se staronovým bubeníkem Stephenem Priestlym a najal dva nové muzikanty, kytaristu Olivera Amberga a baskytaristu Curta Victora Bryanta. Noise si nadiktovalo podmínky a dodalo skupině věhlasné producentské jméno - Tony Platt. V létě 1988 začala pod jeho dohledem obnovená skupina nahrávat v berlínském studiu Sky Trak nové album, přičemž nově příchozí hudebníci se podíleli na významné části skladeb. Jeho výsledná stylizace spoustu fanoušků zaskočila, včetně samotné skupiny. Deska Cold Lake zní jako absurdní kombinace black a glam metalu pro americké posluchače, s výrazným odklonem od tvrdosti a temných hutných rytmů a naopak příklonem ke komerčnímu zvuku, včetně vizuální stylizace. Gabriel o albu nedlouho po vydání začal mluvit jako o největší chybě svého života a brání jeho vydání v reedici (oficiálně Noise CD znovu vydalo pouze v letech 1993 a 1997, ale vynechali je, když roku 1999 s mnoha bonusy reeditovali celý katalog CELTIC FROST, a ani později už nevyšlo). Celou dobu jsem po Noise chtěl, aby nám dali slušného producenta. Tak teď nám ho k***a konečně dali. Podřídili jsme se jeho vedení, a to bylo špatně.
Krátce po vydání Cold Lake byl vyhozen Amberg a místo něj zpět najali kytaristu Rona Markse. Společně začali dávat dohromady základy alba Vanity / Nemesis, tentokrát pod nekompromisním produkčním dohledem Toma Gabriela Warriora. Marks se ale brzy opět ukázal jako nespolehlivý spoluhráč a tak se musel na kytaru přeorientovat Bryant a nastalá situace otevřela dveře návratu Martina Aina. Na výsledném albu se tedy v různých skladbách objevují střídavě všichni jmenovaní kytaristé, plus další hosté. Vanity / Nemesis vyšlo 11.04.1990 a mělo znamenat návrat k Into The Pandemonium, což se z velké části také podařilo. V červenci 1990 vychází u Fotodisk/Noise jediný oficiální koncertní videozáznam, jedná se o VHS pod názvem Live At The Hammersmith Odeon 3.3.89, ani ten nebyl dodnes znovu vydán na digitálním formátu. Skupina chtěla pokračovat tak, jako by předchozí studiové album neexistovalo, ale jejich pověst mezi fanoušky byla už narušená. Po problematickém evropském turné se Warrior plánoval po třech letech vrátit koncertně do Ameriky. Současně byl v jednání podpis kontraktu s EMI, aby se tak ukončily vleklé problémy s Noise. Tato snaha však ztroskotala na organizační restruktualizaci EMI a tak se CELTIC FROST nenadále ocitli bez nahrávacího kontraktu. V této fázi se Gabriel rozhodl ukončit kariéru skupiny a rozpracovaný materiál pro následující album, které se mělo jmenovat Under Apollyon's Sun, si ponechal do dalšího projektu. Poslední známkou života skupiny bylo vydání kompilačního alba Parched With Thirst Am I and Dying v roce 1992. Pro posluchače se na něm nacházela spousta zajímavého a jinak nesehnatelného materiálu. Jsou zde dvě upravené skladby z dema pro připravované album Under Apollyon's Sun, několik dalších nevydaných nebo těžko dostupných skladeb ze staršího období, a také dvě kompozice z Cold Lake, které Warrior kompletně přepracoval, aby odpovídaly jeho představám. Jako poslední známka života skupiny se ještě roku 1993 se objevilo demo Nemesis Of Power nahrané roku 1992 pro účely hledání nového labelu. Je zajímavé, že se na něm za bicí soupravou objevuje opět starý známý Reed St. Mark, který v mezidobí stihnul roku 1991 nahrát jedno album s velmi zajímavou skupinou MINDFUNK.
CELTIC FROST se na dlouhá léta stali mlčící legendou. Thomas Gabriel Warrior rozčarovaný z nepřízně hudebního byznysu zmizel ze scény. Na konci 90. let se objevuje pod značkou APOLLYON SUN, kde vytváří hudbu ve stylu temného industriálně ambientního metalu plného elektroniky, která měla jen velmi málo společného s předchozí tvorbou. Po nepříliš úspěšné kariéře se během práce na druhém albu APOLLYON SUN roku 2002 Gabriel nečekaně rozhodl obnovit CELTIC FROST. Tentokrát je reformuje v sestavě: Martin Eric Ain - basa a Erol Unala (Švýcar, byl členem APOLLYON SUN) - kytara, el. bicí. Natáčejí téhož roku demo Prototype a získávají smlouvu s Century Media. Od října 2002 začínají pracovat na novém albu, pro které jsou využity i materiály z dřívějších období. Na bicí se nahrávání účastní nový člen skupiny, Švýcar Franco Sesa. Album Monotheist je vydáno roku 2006, jedná se tedy o plnohodnotnou studiovou nahrávku po šestnácti letech čekání. Podařilo se na ní zúročit Gabrielův talent naplno, album se stává velmi úspěšným, každý, kdo podlehl kouzlu Gabrielova hrdelního UGH!, na této desce najde svoje potěšení. CELTIC FROST vyrážejí na celosvětlové turné a do roku 2008 absolvují více vystoupení, než za celou dosavadní kariéru dohromady. Titul Monotheist je však poslední v diskografii souboru. 09.04.2008 oznamuje Gabriel, že ze skupiny odchází z osobních důvodů. V září 2008 se objevuje společné prohlášení Toma Warriora a Martina Aina, že existence skupiny je ukončena. Je tomu tak již potřetí v historii, a zdá se, že definitivně.
Roku 2017 se objevuje na trhu nové vydání zásadních alb skupiny s rozšířeným tracklistem o různé bonusy a s bohatými booklety. Všechny materiály připravoval a remasteroval Tom Warrior. 30.06.2017 vychází také výběr Innocence And Wrath na 2CD v digi provedení, respektive boxu s objemným bookletem, autorsky sestaveným opět Warriorem. Nové nahrávky se ale na tomto výběru nevyskytují.
Přestože všichni zásadní hudebníci, kteří tvořili hudbu CELTIC FROST, pokračují dalšími projekty, je odkaz jména CELTIC FROST v jejich historii nejsilnější a nejvýznamější. Byla to skupina obohacující metalový styl mimořádnou šíří různorodých prvků, s nezaměnitelně osobitým zvukem a naprosto zásadním dopadem na světovou hudební scénu. Její význam dodnes připomínají stovky kapel, které Thomas Gabriel "Warrior" Fisher inspiroval.
Antony 09/2017... (celý článek)
