Kiss
Vznik skupiny
Skupina Kiss má své kořeny ve skupině Wicked Lester. Tuto skupinu z New Yorku vedli Gene Simmons a Paul Stanley. Skupina svou tvorbou ale nedosáhla výraznějšího úspěchu.
Koncem roku 1972 mezi sebe přijali veterána hudební klubové scény z New Yorku Petera Crisse a na jejich zkouškách začaly vznikat první písničky jako Strutter či Deuce.
Oproti začátkům skupiny Wicked Lester v této době začali přitvrzovat muziku a po vzoru skupiny New York Dolls zkoušeli experimentovat se svým vzhledem. Začali používat make-up, vlasy měli upravené trvalou. V lednu 1973 se ke skupině připojil sólový kytarista, excentrik Paul „Ace“ Frehley. V této době také Gene přišel s nápadem pojmenovat nově vzniklou kapelu KISS. Ace pak dostal nápad, že by písmena „SS“ na konci názvu mohla být vytvořena ze dvou blesků (německé edice alb skupiny musely mít tento text upravený jako dvě obrácená „ZZ“, protože blesky silně připomínaly nacistický znak SS).
Těžké začátky
První album skupina začala nahrávat 10. října 1973 v Bell Sound Studios v New Yorku. První oficiální vystoupení skupiny bylo na Academy of Music (NY), kde předskakovali kapele Blue Öyster Cult. Na tomto koncertu se stalo, že při plivání plamenů vzplanuly nalakované vlasy Geneho Simmonse.
Dne 5. února 1974 v kanadském Edmontonu na Northern Alberta Jubilee Auditorium skupina nastartovala své koncertní turné. Album s jednoduchým názvem Kiss bylo vydáno 18. února. Dne 19. února bylo v televízi ABC v programu Dicka Clarka In Concert odvysíláno první televizní vystoupení skupiny se skladbami Nothin‘ to Lose, Firehouse a Black Diamond. Dne 29. dubna skupina vystoupila v programu The Mike Douglas Show se skladbou Firehouse. Tomuto vystoupení předcházelo Douglasovo interview se Simmonsem, ve kterém se namaskovaný Gene vyjádřil, že je zosobněním zla, čímž zaujal, pobavil a zároveň uvolnil atmosféru ve zmateném hledišti.
Nicméně i přes publicitu a koncertní turné se prodalo jen 75 000 nosičů prvního alba. Skupina Kiss spolu s vydavatelstvím Casablanca Records, které album produkovalo, rychle ztrácely své investice. Rozhodly se proto zkusit nahrát druhé album. Členové skupiny odletěli do Los Angeles do nahrávacího studia, aby se zde pokusili odčinit komerční neúspěch prvního alba.
Album Hotter Than Hell vyšlo 22. října 1974. Dostalo se jen na stou příčku žebříčku a jen skladba Let Me Go, Rock 'n' Roll se hrála v hitparádách. Jakmile toto album vypadlo z žebříčku, skupina se rozhodla pro zrušení probíhajícího koncertního turné a načatého nahrávaní třetího alba.
Vedení produkce tohoto alba vzal do svých rukou sám ředitel vydavatelství Casablanca Neil Bogart. Pokusil se o změnu zkresleného zvuku alba Hotter Than Hell na čistší, trochu víc popovejší verzi nových skladeb. Nové album Dressed to Kill mělo mírně lepší komerční úspěch. Na tomto albu byla jedna z pozdějších klasických skladeb Kiss Rock and Roll All Nite.
I když alba skupiny Kiss nedosahovala očakávaného prodeje, byla skupina oblíbená díky své originální show na živých vystoupeních. Děly se tam takové věci, jako bylo Geneho plivání krve (směs jogurtu a potravinářské barvy), plivání plamenů, Frehleyova kytara se během sóla vznítila (efekt světel a dýmovnic, skrytých v kytaře), během Crissova bubnovaní létaly jiskry a rytmus Stanleyovy kytary byl zvýrazněn pyrotechnikou.
Průlom
Na konci roku 1975 bylo vydavatelství Casablanca blízko krachu a skupina Kiss byla v nebezpečí propadnutí nahrávací smlouvy s vydavatelstvím. Obě strany mohl zachránit jen komerční úspěch.
Překvapením bylo, že komerční úspěch přišel po vydaní dvojalba Alive! ze živých vystoupení. Na tomto jejich prvním živém albu mínila skupina předvést to vzrušení, které provázelo jejich koncerty, chtěla vydat zvukovou verzi, kterou nebylo možno ve studiu nahrát. Album vyšlo 10. září 1975, získalo čtyřnásobnou platinu a živá verze singlu Rock and Roll All Night s kytarovým sólem se stala prvním singlem, který se dostal do Top 40.
Tato situace zachránila před finančním krachem skupinu i studio Casablanca. Po tomto úspěchu došlo ke spojení s producentem Bobem Ezrinem, který předtím spolupracoval s jinou hvězdou glam rocku Alice Cooperem. Výsledkem této spolupráce bylo zvukově i hudebně nejlépe zpracované album skupiny Kiss nazvané Destroyer, které vyšlo 15. března 1976. Na produkci alba byly využity orchestrální party, sbor a množství páskových efektů. Singl Beth se dostal na 7. příčku žebříčků a album se stalo koncem roku 1976 platinovým.
Další deskou nahranou téhož roku se KISS definitivně zařadili mezi nejpopulárnější kapely své doby. Album s názvem Rock and Roll Over bylo pokusem o získání „živého“ zvuku na studiové desce. Nahrávání proto proběhlo v jednom z Newyorských divadel a téměř naživo. Deska se stala taktéž platinovou.
Album Love Gun vydané roku 1977 bylo zvukově velmi podobné předchozí desce a jen podtrhovalo tehdejší dominanci KISS na americkém hudebním trhu. Nejslavnější písní na desce se stal hit Love gun.
Ten se stejně jako další hity z alb Destroyer, Rock and Roll Over a Love Gun objevil i na druhém živém záznamu kapely, dvojalbu Alive II. Speciálně pro tuto desku KISS nahráli několik úplně nových písniček, jelikož prý nechtěli na koncertních šňůrách opakovat stále stejný materiál.
Kiss business
V průběhu let 1976 až 1978 skupina Kiss vydělala na nahrávkách a živém vystupování 17,7 mil. dolarů. Vydavatelstvím Marvel Comics byl vydán komix s postavami super hrdinů ze skupiny Kiss. Gallupův ústav výzkumu veřejného mínění zjistil, že skupina Kiss je nejpopulárnější skupina Ameriky. V japonské Budokan Hall v centru Tokia uspořádala skupina Kiss 5 vyprodaných koncertů, čím o jeden koncert překonala tehdejší rekord skupiny Beatles. Vyšla remixovaná kompilace jejich hitů, dvojalbum Double Platinum.
V této době se na trh dostal materiál, který neměl s hudbou nic společného. Kromě zmíněného komiksu to byl inkoust s „příměsí pravé krve“, ve stylu skupiny graficky zpracovaný pinball, „Kiss Your Face Makeup“ - šminkové sety, kissácké masky na Halloween, stolní hry s postavičkami skupiny a mnoho dalších „pozoruhodných suvenýrů“. Mezi roky 1977 až 1979 se na tomto materiálu prodávaném v obchodech a během koncertů podařilo podle odhadu vydělat asi 100 mil. dolarů.
Snaha o udržení image
Skupina Kiss se v roce 1978 dostávala na svůj vrchol komerční úspěšnosti. V průběhu dvou let měla čtyři platinová alba, průměrná návštěvnost koncertů byla 13 350 lidí, hrubý příjem skupiny za rok 1977 byl 10,2 mil. dolarů. Členové skupiny spolu s kreativním manažérem Billem Aucoinem hledali cestu, jak se dostat do další úrovně popularity. Pro rok 1978 Bill určil dva způsoby, jak situaci využít.
Prvním byl nápad vydat čtyři sólová alba členů skupiny současně. I když na výrobě těchto alb navzájem nespolupracovali, byla vydána jako alba skupiny Kiss s podobným designem obalů. Alba vyšla naráz v jeden den. Byla to šance pro členy skupiny prezentovat své individuální hudební představy ve spolupráci s jinými hudebníky. Na Geneho albu hraje člen skupiny Aerosmith Joe Perry, zpívá disko hvězda Donna Summer a jeho tehdejší přítelkyně Cher. Alba, které nahráli Stanley a Frehley jsou víc hardrocková a Crissovo album je laděno víc baladicky ve stylu R&B. Na trh bylo dáno 5 mil. nosičů, všechna čtyři alba se dostala do první padesátky žebříčku Billboardu.
Druhým cílem Aucoinsova plánu bylo dostat členy skupiny na filmová plátna, tak aby jejich postavy upevnily mínění o jejich hrdinství. Filmovaní se uskutečnilo na jaře 1978. I když měl projekt ambice stvořit neco mezi Hard Day’s od skupiny Beatles a Hvězdnými válkami, výsledek nebyl s těmito ambicemi ve shodě. Scénář se vícekrát přepisoval a členové skupiny, hlavně Criss a Frehley, byli velmi znechuceni průběhem. Criss se odmítl zúčastnit post-produkce a nakonec byly jeho dialogy nadabovány jiným hercem. Televizní film Kiss Meets the Phantom of the Park, produkovaný společností Hanna-Barbera byl vysílaný televizí NBC 28. října 1978. I přes pohrdavé odezvy to byl televizní program s jedním z nejvyšších ratingů v tomto roce. Namísto hrdinů ale tento film předvedl členy skupiny skoro jako šaškovské, komické postavy. Umělecký propad tohoto projektu podnítil skupinu k tomu aby rozvázala vztahy s Billem Aucoinem.
Postupný rozklad
Po dvou letech, 23. května 1979 vyšlo další společné album skupiny nazvané Dynasty, které se také stalo platinovým. Na tomto albu je největší světový hit historie skupiny Kiss, který je kombinací stylů Hard rock a Disko: I Was Made For Lovin' You.
Bicí na tomto albu nahrával Anton Fig, načež producent alba Vini Poncia dospěl k názoru, že Crissova technická úroveň není adekvátní tomu, co si skladby alba vyžadují. Jediná Crissova skladba (kterou i nazpíval) na albu je Dirty Livin‘. Nasledující koncertní šňůra k albu měla název The Return of Kiss. Tato šňůra byla poznamenaná poklesem návštěvnosti koncertů. Crissova technická úroveň byla opravdu slabší, někdy docházelo ke zpomalení rytmu skladeb. Poslední koncert této šňůry ze dne 16. prosince 1979 byl zároveň i posledním Crissovým vystoupením s Kiss.
Následující album Unmasked, které vyšlo 20. května 1980, bylo nahráno se studiovým bubeníkem Antonem Figem. Toto album má víc popový charakter a bylo prvním od alba Dressed to Kill, které nedosáhlo na platinový prodej. Crisse na koncertech vystřídal Eric Carr. Debutoval 25. července 1980 v dnes už neexistujícím Palladium Theatre. Tento koncert k albu Unmasked byl jediným vystoupením v USA, skupina potom absolvovala šňůru na Novém Zélandu a v Austrálii. Toto turné bylo jedno z největších zahraničních a hlavně ze strany médií bylo vnímáno pozitivně.
Pro nahrávání dalšího alba se skupina rozhodla přizvat producenta Boba Ezrina, který se osvědčil při úspěšném albu Destroyer. První tiskové zprávy hovořily o tom, že skupina se vrací k hardrockovému stylu. Nové album má název Music from „The Elder“ (1981). Je to koncepční album, na kterém hrají i středověké dechové nástroje, smyčce, harfy a syntezátory. Album bylo prezentováno jako soundtrack k filmu, který nebyl nikdy natočen. Vzhledem k této skutečnosti není jednoduché pochopit koncepci jeho dějové linie. Komerčně tento projekt úspešný nebyl a po jeho vydání ani nenásledovalo větší koncertní turné.
V tomto období začal být vzniklou situací frustrovaný i Ace Frehley. V létě roku 1982 se rozhodl od skupiny odejít. I když už na výrobě nespolupracoval, je Frehley zobrazen na obalech následujících alb z roku 1982 Killers a Creatures of the Night.
Album Creatures of the Night se dostalo na 45. místo žebříčků popularity. Kytarové party na tomto albu nahrávalo vícero muzikantů včetně Vinnie Vincenta. Vincent oficiálně nahradil Frehleye v prosinci 1982 během koncertního turné při 10. výročí vzniku skupiny. Vincentova identita/maska, byla ve formě egyptského bojovníka. Toto turné nebylo v USA komerčně nejúspěšnější, ale skupina měla i koncerty, na kterých bylo nejvíc diváků v jejich historii, včetně 137 000 fanoušků v Rio de Janeiro, v Brazílii 18. června 1983.
Dne 25. června 1983 se uskutečnil v São Paulo poslední koncert (až do r. 1996), na kterém skupina Kiss vystupovala v maskách.
Bez masek
Album Lick It Up (1983), které pomohlo znovu oživit kariéru skupiny bylo zároveň jejich prvním po demaskovaní.
Ukončení používaní masek a kostýmů mělo zdůraznit změnu. Odmaskování KiSS je však dnes bráno jako jedno z nejhorších rozhodnutí v hudební historii. Skupina díky tomu ztratila démonickou tvář, kterou předtím oplývaly jejich koncerty. Poprvé se na veřejnosti bez masek objevili při prezentaci alb 18. září 1983 v televizi MTV. Album Lick It Up bylo po třech letech prvním, které hned získalo zlato, ale návštěvnost na turné byla slabší než při předešlém projektu. Během tohoto koncertního turné vznikaly tlaky mezi Vincentem a zbytkem skupiny, které skončily v březnu 1984 Vincentovým odchodem.
Kytarové rošády
Nahradil ho bývalý studiový hráč a učitel na kytaru Mark St. John. S tímto kytaristou skupina nahrála v září 1984 nejlépe prodávané album skupiny 80. let nazvané Animalize. I když úspěch skupiny nebyl porovnatelný s jejich zlatou érou 70. let, došlo v tomto období k výraznému zlepšení jejich postavení na hudebním trhu. St. John měl zdravotní problémy s reaktivní artritidou. Choroba ho omezovala na vystoupeních, proto došlo ke čtvrté výměně během tří let na pozici sólového kytaristy, když na tento post ve skupině nastoupil v prosinci 1984 Bruce Kullick.
Sestava Stanley, Simmons, Carr a Kullick se stala nejstabilnější od doby originální sestavy 70. let. Od poloviny 80. let vydali sérii platinových alb: Asylum (1985), Crazy Nights (1987) a kompilaci jejich největších hitů Smashes, Trashes & Hits (1988).
Album Crazy Nights bylo jedním z nejúspěšnějších alb na světě, které kdy skupina Kiss nahrála. Single Crazy, Crazy Nights dosáhl čtvrté příčky v Británii.
Poslední album 80. let Hot in the Shade sice nedosáhlo platiny, ale singl Forever, který byl zkomponován ve spolupráci s Michaelem Boltonem, dosáhl v žebříčcích 80. příčky. Bylo to nejvyšší umístění od dob singlu I Was Made for Lovin‘ You. Tento singl byl posledním singlem, který se v žebříčcích dostal do první desítky.
Po odmaskovaní skupiny ztratil Kiss svůj démonický image. Simmons, který byl do té doby vedoucí osobností, ztrácel na své atraktivitě pro fanoušky, prominentem skupiny se stal Stanley.
Devadesátá léta
Produkcí prvního alba 90. let byl znovu pověřen Bob Ezrin. V březnu 1991, než se skupina stihla pustit do nahrávaní, zjistili lekáři u Erica Carra nádor na srdci, který mu byl v dubnu úspěšně odstraněn. Po operaci se u něj objevily nádory na plicích, proti kterým podstoupil chemoterapii. V červenci bylo vyhlášeno, že léčba byla úspěšná a Eric nad rakovinou vyhrál. V září byl poprvé hospitalizován s prvním ze dvou krvácení do mozku. Zemřel 24. listopadu, 1991 ve věku 41 let, v ten samý den, jako zpěvák skupiny Queen, Freddie Mercury.
Tragédií zničení členové skupiny Kiss se rozhodli pokračovat spolu s novým hráčem na bicí Ericem Singerem. Eric Singer, který předtím spolupracoval s Black Sabbath, Garym Moorem, Litou Ford a Alice Cooperem, byl ve skupině již známý, protože hrál na klubových akcích Paula Stanleyeho v roce 1989.
18. května 1992 vydala skupina album Revenge, které bylo více laděno v hardrockovém stylu. Z tohto alba je nejznámější singl Unholy. Překvapující byla podpora z tantiém na skladby pro bývalého (vyhozeného) člena skupiny Vinnieho Vincenta. Album debutovalo v první desítce žebříčku hitparád a stalo se zlatým. Na počet zesnulého Erica Carra je na albu jako závěrečná skladba zařazená starší instrumentální nahrávka s názvem Carr Jam 1981, jejíž stěžejní částí je Carrovo sólo na bicí. Nahrávky z koncertního turné Revenge Tour byly vydány na živém albu Alive III.
Na počest skupiny Kiss bylo v roce 1994 vydáno album Kiss My Ass: Classic Kiss Regrooved, které bylo kompilací jejich známých hitů v interpretaci tehdejších hvězd jako například Lenny Kravitz, Stevie Wonder, Garth Brooks (se skupinou Kiss), Anthrax, Gin Blossoms, Toad the Wet Sprocket, Shandi's Addiction, Dinosaur Jr, Extreme, The Lemonheads, The Mighty Mighty Bosstones, Yoshiki a Die Ärzte. Toto album dosáhlo 19. příčky v žebříčku Billboardu a od RIAA získalo zlato.
Roku 1995 vydala skupina knihu Kisstory, ve které byla detailní historie skupiny. V tom samém roce se skupina objevila na unikátní a pozitivně vnímané celosvětové Worldwide Kiss Convention Tour, kde prezentovala své hudební nástroje, kostýmy, vzpomínky z vystoupení, dělala i besedy s fanoušky, podpisové akce, hrála dvouhodinové akustické koncerty, na kterých hrála skladby podle spontánních požadavků publika. Na prvním koncertu v USA zpíval poprvé po 16. letech s Kiss skladby Hard Luck Woman a Nothin' to Lose bývalý člen skupiny Peter Criss.
9. srpna 1996 se se skupinou znovu spojili Criss s Frehleyem, aby si spolu zahráli v programu MTV Unplugged. Tato akce spustila vlnu spekulací o tom, že se znovu spojí původní sestava skupiny Kiss.
Pár týdnů po Unplugged se skupina (Simmons, Stanley, Kullick a Singer) střetla v nahrávacím studiu, aby nahrála po třech letech album Carnival of Souls: The Final Sessions, které bylo hotovo v únoru 1996, ale jeho vydání se opozdilo skoro o dva roky.
Opětovné sjednocení
28. února 1996 během 36. udělování cen Grammy se v plné zbroji s maskami a v kostýmech z éry Love Gun za obrovských ovací objevila na pódiu originální sestava skupiny Kiss. 16. dubna na tiskovce v New Yorku KISS oznámili, že se rozhodli v této původní sestavě rozeběhnout koncertní šňůru s podporou svého nového manažera, kterým se stal Doc McGhee. Konference moderovaná Conanem O’Brienem byla vysílána do 58 států. 20. dubna bylo dáno do prodeje 40 000 lístků na první koncert, které byly vyprodány za 47 minut.
Prvním veřejným vystoupením byla asi jednu hodinu dlouhá show, která se konala 15. června pro výroční KROQ Weenie Roast v Irvine, Kalifornie. Turné Alive/Worldwide Tour začalo vystoupením před 39 867 diváky 28. června na Tiger Stadium v Detroitu a skončilo po 192 koncertech během 11 měsíců. Koncerty vydělaly 43,6 mil dolarů, průměrná účast na jeden koncert byla 13 737 lidí.
Poprvé od roku 1977 vydala skupina v září 1998 společné album Psycho Circus. Hráčsky se Frehley a Criss na nahrávaní tohoto alba podíleli minimálně. Sólové kytary nahrával Bruce Kullick a budoucí člen skupiny Tommy Thayer. Většinu bicích sekcí nahrál studiový hudebník Kevin Valentine. I přes tyto rozpory dosáhlo album v žebříčích třetí a tím i nejvyšší pozici v historii alb skupiny Kiss. Titulní skladba alba získala cenu Grammy za nejlepší hardrockovou skladbu. Turné Psycho Circus Tour začalo na Dodger Stadium v Los Angeles v noci na svátek Halloween roku 1998. Koncert byl vysílán přes FM rádia v celých USA.
Od 11. srpna 1999 má skupina Kiss svou hvězdu na Hollywood Walk of Fame v kategorii hudebního průmyslu.
13. srpna byla premiéra filmu s tématem skupiny Kiss, který měl název Detroit Rock City o čtyřech teenagerech z roku 1978, kteří jsou schopní udělat cokoliv, aby se dostali na koncert skupiny Kiss v Detroitu.
Nasledující měsíc skupina spolupracovala se zápasníkem World Championship Wrestling, který byl známý jako The Kiss Demon. Tvář měl namakovanou jako Gene Simmons. Na jeho uvedení během WCW Thursday Night Thunder skupina naživo zahrála skladbu God of Thunder. Tato zápasnická postava neměla dlouhou životnost. Všechny vazby byly ukončeny, když WCW už v září toho roku rozvázalo pracovní poměr se šéfem Ericem Bishofem.
2000-2010
Dne 10. února Kiss oznámili Turné na rozloučenou. Na australské a japonské části turné nahradil Petera Crisse(v jeho masce catmana) předešlý bubeník Eric Singer, kvůli neshodám ohledně financí. Když skupina rozhodla neukončit kariéru a pokračovat dál, na místo bubeníka se vrátil Peter Criss, ale v té době opustil Kiss Ace a na jeho místo nastoupil Tommy Thayer, který už pár let s Kiss pracoval.
V této sestavě skupina zrealizovala svůj dlouhodobý plán, 28. února 2003 nahráli koncertní album s Melbournským symfonickým orchestrem a vdali ho 22. července 2003 pod jménem Kiss Symphony: Alive IV. Poté skupinu znovu opustil Peter Criss a na jeho místo opět nastoupil Eric Singer. V této sestavě, která vydržela dodnes, Objeli Kiss v roce 2004 planetu s Rock the nation world tour. Na tomto turné skupina natočila koncerty ve Washingtonu a Virginia beach a vydali je na DVD Rock the nation Live!.
V roce 2008 Kiss uspořádali po Evropě turné Alive 35 na oslavu výročí třicetipěti let od svého založení. V roce 2009 pokračovali s tímto turné v jižní Americe a v Kanadě. 5. října Kiss vydali po jedenácti letech nové album s názvem Sonic Boom, které se dostalo na druhé místo žebříčků popularity a pokračovali v turné Alive 35 po USA. V květnu a v červnu navštívila skupina Evropu při turné Sonic Boom over Europe: From the begining to the boom.
zdroj: wikipedia
Éra bez masek 1983 - 1996
Černo-bílý makeup. Ten ke KISS prostě neodmyslitelně patří. Věděli jste však, že tato legendární skupina dlouhých 14 let vystupovala bez něj? V následujím článku se budu zaobírat obdobím v letech 1983 - 1996, ve kterém KISS ukázali svoji pravou tvář, nezahalenou pověstným makeupem. V určitém smyslu poslouží také jako příklad toho, jak může být sláva vrtkavá.
Neshody v kapele
Sedmdesátá léta KISS neskutečně sedla. Vydávali úspěšná alba, na koncerty jim chodily davy lidí a peníze se jim jen hrnuly. Ovšem přechod do 80. let jim přinesl těžké obodbí, které KISS zkrátka neustáli. Velký vliv na to měla řada faktorů. Ten největší vidím v rozepřích mezi samotnými členy kapely. Duo Frehley, Criss mělo neusátálé neshody s duchovními otci KISS Stanleyem a Simmonsem. Ve skupině to vřelo. Vše vyústilo odchodem bubeníka Petera Crisse, kterého za nedlouho následoval kytarista Ace Frehley. Přišli dva nový členové. Za bicí zasedl Eric Carr, místo sólového kytaristy zaujal Vinnie Vincent. Ten se však u kapely dlouho neohřál a kvůli rozdílným názorům musel z kola ven. Jeho místo zaujal Mark St. John, ale i pro něj bylo místo kytaristy zapovězeno. Kvůli zdravotním problémům musel kapelu opustit. KISS poté mezi sebe vzali Buce Kulicka, který se nakonec osvěčil jako svělá volba. Sestava Stanley, Simmons, Carr a Kulick setrvala pohromadě až do roku 1996!
Předsvěst odložení masek
Možnou předsvěstí, že KISS plánují odložení svého makeupu bylo album z roku 1980, které neslo název Unmasked (Odmaskovní). Odložení masek se však nekonalo, jak by název napovídal. Možná ale už tehdy kapela někde ve skrytku duše přemýšlela, že by makeup někdy odložila.
Úpadek slávy, odmaskování
KISS po mega úspěších ze 70. let nevěděli kudy kam. O slávě, kterou byli v předešlých letech zahrnování, si mohli nechat zdát. Výsledkem toho byla rozporuplná alba, která byla více než hudbou, experimentem. Tím nejznámějším je bezesporu deska The Elder. Ta se hudebně hodně vymiká a nejen to. KISS, stále vystupující v maskách, radikálně změnili svůj image. Ostříhali se a ke všemu se navlékli do šílených kostýmů. Po tomto počinu skupina notočila ještě dvě alba v maskách. Desky Killer, která obsahovala staré dobré hity + 4 nové a Creatures of the Night, která byla poměrně povedená. I tak však nešlo odvrátit neodvratitelné... Nové trendy přinutili KISS k nejradikálnějšímu kroku, který kdy museli udělat. Poslední koncert KISS v černo-bílém makeupu se uskutečnil 25. června 1983 v Sao Paulo.
O dva měsíce později, dne 18. září 1983, KISS své masky odložili...
Záznam z MTV, kde se KISS poprvé veřejně ukázali bez masek
Hudební tvorba 80´
S odložením masek přišlo mnoho změn, které se samozřejmě podepsaly na samotné tvorbě kapely. Už to nebyl ten pravý glam rock, ale takový pop rock, lehce nasládlý discem. Prvním albem bylo Lick It Up, jehož titulní stejnojmenná píseň se stala velkým hitem, který kapela hraje dodnes prakticky na každém koncertu. Prodej této desky byl výborný, avšak snížila se návštěvnost na živých vystoupeních. KISS pokračovali v nahrávní nových alb. Trojici Animalize, Asylum a Crazy Nights považuju za jejich nejlepší alba z let osmdesátých. Tuto trojici mám opravdu rád. První dvě jmenovaná alba jsou si hodně podobná. Poslední pro změnu vybočuje. Crazy nights je nejdiskotékovější album kapely a zarputilí fanoušci hlavně 70´KISS jej vyloženě nesnáší. S odstupem času, několika desítek let se však ukazuje, že tohle album vyloženě sedlo do tehdejší doby a skladba Crazy Nights se považuje za jeden z největších hitů KISS! V roce 1988 KISS opět vydávají směs toho nejlepšího, která je doplněna o dva nové povedné songy. O rok později vychází jedna z nejméně povedených desek, a to Hot in the Shade, která obsahuje pouze jediný dobrý flák - velmi známou baladu Forever. Další album spatřilo světlo světa až v roce 1992 a jeho vydání předešla velmi smutná událost...
Smrt Erica Carra
V březnu 1991, dříve než se skupina vůbec pustila do natáčení desky Revenge, zjistli lékaři u bubeníka Erica Carra nádor na srdci, který mu byl v dubnu úspěšně odstraněn. Po této operaci se mu však objevily další nádory na plicích a musel podstoupuit chemoterapii. V červenci bylo následně vyhlášeno, že léčba byla úspěšná a že Eric nad zákeřnou nemocí zvítězil. I přes to se jeho zdravotní stav nezlepšil. V září byl hospitalizován při prvním ze dvou krvácení do mozku.
24. listopadu, ve věku pouhých 41 let, umírá, shodou okolností ve stejný den jako zpěvák skupiny Queen Freddie Mercury. Toto osudové datum se navždy zapsalo do do smutné historie rockové hudby...
Hudební tvorba 90´
KISS byli zdrceni touto tragédií, ale rozhodli se pokračovat dál. Ze všeho nejdřív museli po Ericově smrti obsadit prázdné místo za bicími. Novým členem se stal jmenovec Eric Singer, kterého do kapely přivedl Paul Stanley, spolu s kterým v minulosti spolupracoval. Album Revenge bylo úspěšné a jeho název může i odkazovat k zesnulému Ericu Carrovi. Může se jednat o něco jako o pomstu, za jeho předčasnou smrt... Záznam z Revenge tour byl později vydán jako živák s názvem Alive III.
Revenge bylo posledním studiovým albem, které KISS bez masek vydali. Dalším velký mezník přišel 9. srpna 1996, kdy se ke skupině přidali bývalí členové Criss a Frehley, aby s kapelou vystoupili v programu MTV Unplugged. Mezi fanoušky to vyvolalo vlnu spekulací, zdali se původní sestava nechystá dát znovu dohromady. Opověď na tuto otázku přišla 28. února 1996, kdy se KISS objevili na 36. předávání cen Grammy v původní sestavě, oblečeni do obleků ze 70. let a v černo-bílém makeupu! KISS oznámili, že se v této znovuobnové sestavě, vydají na koncertní šňůru. 20. dubna bylo do prodeje vydáno 40 000 lístků na první koncert, které byly vyprodány během 47 minut! KISS byli zpět!
Touto událostí, v kterou prakticky už nikdo nedoufal, završili KISS svoji méně známou éru trvající 14 let...
Shrnutí
Z mého pohledu to bylo pro KISS pozoruhodné období. I když upadli do stínu jiných, nových kapel, pokračovali dál v tom, co je před lety proslavilo. Je fakt, že svoji tvorbu pozměnili, mnohdy měli šíleně barevné kostými, ale mě tohle zkrátka nevadí. 80. léta miluju. Z pohledu kritiků však ztratili KISS svoji démonickou, komiksovou tvář a jejich rozhodnutí ihned odstoudili...
Setkal jsem se s mnoho názory, že KISS jsou jen makeup a pyrotechnické efekty. Avšak většina těchto lidí přehlíží, jací KISS doopravdy jsou a co se vlastně skrývá za tajemným makeupem. KISS vždy produkovali kvalitní hudbu, dokázali se oklepat z pádů a v působení na hudební scéně je nezastavila ani náhlá smrt jednoho z členů. Kdyby byla pravda, že KISS stojí pouze na makeupu, dávno by se někdy v 80. letech rozpadli. Tím, že se vrátili nám všem jen ukázali, jaká síla a enerigie v nich dřímá. Kapela je plná osobností a vytříbených charkterů, kteří udělají vše proto, aby KISS pokračovali dál a nic je v tom nezastaví.
A ať už s makeupem nebo bez něj. Pořád to budou ti jedineční KISS, kteří navždy změnili svět rockové hudby!
StarChild 5/2012... (celý článek)