Brano - @ 24.07.2012 | #

Keď som Dark Side of the Moon počul prvýkrát,musím sa priznať,že veľký dojem to na mňa neurobilo.Zhluk zvukov,tikanie a zvonenie hodín,do toho nahraté hlasy z nejakej divnej ankety,hókusy-pókusy s magnetofónovými pásmi,štrngotanie mincí a o dušu kvíliaca ženská...

Asi ako na všetko v živote,aj na Dark Side treba dospieť a dozrieť.K tomuto skvostu som si našiel cestu až po rokoch,keď už prišli prvé šediny.S prekvapením som zistil,že to,čo sa mi zdalo predtým rozhárané,vytvára teraz krásny trojrozmerný obraz.Že všetko má svoje miesto a opodstatnenie.Do poslednej sekundy!Mám rád dobré víno,najradšej mám Modrý Portugal.Tá vôňa,buket,to ako sa rozplýva na jazyku...Modrý Portugal pijem len pri výnimočných príležitostiach.A Dark Side je pre mňa hudobný Modrý Portugal.Lahodná potrava pre dušu.

Nezaujíma ma,ako prebiehalo nahrávanie tohto albumu,či sa páni v šúdiu hádali,alebo nie,kto bol zvukový inžinier(Alan Parsons...hehe)...Nezaujíma ma,kto bol v tej dobe v Británii predseda vlády,ani to,či nejaká ryšavá pehavá pubertálna anglická girl mala nad postelou zavesený plagát Pink Floyd a či pri svojich masturbačných aktivitách šepkala celá polepená ich mená.Podstatná je hudba.A tá nie je jednoducho,ale zložito famózna!

Ivan26 @ 17.09.2012 18:26:53 | #
Já tady budu asi za nějakého kazisvěta, ale musím napsat svůj názor. Nezdá se mi, že by LP The Dark Side of the Moon bylo nejlepší prací členů skupiny Pink Floyd. Řekl bych, že skladby Rogera Watersa a, Ricka Wrighta na albech A Saucerful of Secrets a Ummagumma jsou lepší. Vyjímečně bych k tomu přiřadil Davida Gilmoura a jeho podíl na Ummagummě. O Sydovi Barrettovi a jeho skladbách na prvních dvou albech PF ani nemluvě, ale zde souhlasím, že on mohl být ke svým zázračným výkonům jaksi "nadopován" pilulkami LSD, podobně jako byli nadopováni jimými způsoby Ben Johnson v atletice či Lance Armstrong v cyklistice. Jak jsem se dočetl v dobovém tisku z roku 1973, podobný názor, jako mám já, zastávali i tehdejší západní kritici. Snad i Jiří Černý, ačkoliv album jinak chválil, tehdy napsal, že popularitě alba pomohla "tichá pošta snobů". Mně se z tohoto alba líbí nejvíce závěr první strany a závěr druhé strany. Pamatuji se, že když jsme si to s kamarády kdysi pouštěli (byli to fanoušci párplů, sabatů, svítů...), tak si velmi pochvalovali tu helikoptéru na začátku a cítili se děsně umělecky založení. Samozřejmě, když jim člověk pustil King Crimson, tak z toho jim bylo špatně. Nenáviděli i dřívější PF, hlavně A Saucerful of Secrets. Helikoptéru použil v jedné své skladbě i Stockhausen, ale toho pouštět těmto lidem by bylo velmi riskantní. Proč tedy tato tzv. "konkrétní hudba" prošla u jinak hudebně nevzdělaných posluchačů zrovna PF? Způsobil to zvukař? Jsou tam prvky konkrétní hudby i minimalismu...ale vše dohromady líbivě zabalené. Slyšel jsem, že PF ovlivnila k napsání tohoto alba skupina Beaver & Krause. Abych jenom nehanil, líbí se mi na totmto albu většina textů. Nicméně 2. druhé místo nejlepších rockových a jazzových desek všech dob viz >> odkaz Ani náhodou. V rámci PF řadím na 4. místo.