Pink Floyd - The Division Bell (1994)
Reakce na recenzi:

Tomu říkám diskuse. Takže připojím i svůj názor. Jak už bylo řečeno, objektivně vlastně nejde říci, které album je lepší. Ale tady se to dá a tady je můj argument: Alba PF ze 70. let ovlivnila výrazně mnoho hudebníků a bez nich by hudební svět byl o hodně chudší. Což se o DB nedá říct (snad kromě High hopes). Ale zatracovat DB taky nemůžu. Všechny slavný skupiny, který hrajou 30 let a měli vrchol v 70. letech (PF, Deep Purple, Zeppelini, Stouni, Black Sabbath a další), tak už neměli šanci později vyrovnat uspěch ze 70. let. A zvlášť Vloudi, ty alba z tohoto desetiletí patří k nejlepším věcem, jakým kdy byly napsaný.
Když jsem viděl tu diskusi, tak jsem si poslechl v klidu Dark side, Wish you were here a DB. Ty první dvě mě vždycky znovu ohromí, jsou tam neuvěřitelné hudební (i nehudební) nápady. DB mě potěší jako kvalitní album se skvělou kytarou, Hihg hopes mě nadchne, ale album mě po pár poslechnutí rozhodně neohromí. Co se týče High hopes, podle Hanse je to složenina tří písní. Pokud ano (já si to ale nemyslím), tak je Gilmour bůh, protože ze tří různých písní složit tento melodický skvost, to je machrovina. Mimochodem, komu se High hopes líbí, ať si ji sežene na David Gilmour in concert, když jsem to slyšel poprvé, byl jsem naměko. Ještě mě u Hanse překvapilo, že se mu z tohoto alba nejvíc líbí Také it back. To bylo podle mě opravdu šlápnutí vedle (od Floydů, Hans ať má klidně svůj názor). Ještě se vyjádřím k názoru mct. V některých případech jistá podobnost je, ale tvrdit, že ty písničky jsou okopírovaný a nebo složený, mi přijde přehnaný. Každý hudebník má svůj styl a to se v jakési podobnosti promítne.
Co se týče zda Waters či Gilmour, tak každý má úplně jiný myšlení a záleží na vkusu. Waters je podle mě náročnější na poslech, Gilmour je melodičtější a jemnější. BTW, jeden novinář se vyjádřil o Watersovi jako o jednom z nejlepších skladatelů 20. století a přezdívka rockový Shakespeare taky o něčem svědčí.
Na konec chci říct, že každý album PF má jiný zvuk, jinou náladu. Neznám jinou skupinu, kterou bych takto mohl charakterizoval.
Tak. Dávám 3 hvězdičky vzhledem k ostatním albům Floydů. Pokud bych hodnotil hudbu 90. let, dal bych bez váhání 5.
Stokyi @ 14.05.2005 00:00:00 | #
TAKZE HANS!
nemozes porovnavat king crimson 90 rokov z PF 90 rokov uz len z dovodu ze KC sa prakticky pri kazdom albume menila zostava jediny kto zostaval pri zezle je Robert Fripp. Kym PF boli prakticky ( do albumu DB) skoro 30 rokov spolu az na ten vypadok v polovici a zaciatkom 80 rokov. tym padom ze v KC sa menila zostava tym padom sa menil aj sposob hry! neviem ci vies co tym chci rict ale neda sa porovnavat KC s PF. KC je prakticky iba Fripp kym PF su Gilmour, Wright, Mason jedina zmena je v tom ze Waters sa vydaval na vlastne cesticky aj ked to boli dost neuspesne cesticky co sa v provnani PF povedat neda a tym chcem este reagovat ze PF mohlo zit bez watersa a waters nemohol zit bez PF o com dost svedci aj tento album. Myslim ze v 70 rokoch sa dost dobre vsetci styria doplnali aj ked hlavnymi postavay boli gilmour a waters. to je moj nazor.
za pochopenie dakujem :o))