Armored Saint - Symbol Of Salvation (1991)
Reakce na recenzi:

Armored Saint jsem kdysi dost poslouchával, jejich hudba mě zásobovala potřebnou mladistvou energií a elánem, dodnes jsem si nechal ale jen tohle jediný, určitě nejlepší (i v konkurenčním boji) power metalový album, které krásně kříží rockové melodie a přístupnější hard styl s košatými refrény a metalovou nabroušeností. Deska plná výborných nápadů je seskládaná přitažlivě a co se týče různorodosti materiálu i nápaditě. Po zesnulém D. Prichardovi tu máme kytarový tandem Duncan/Sandoval, který odvádí výbornou práci, skladby přetékají melodickýma vyhrávkama i dostatkem sólových nájezdů, rytmika duní jak se na progresivně metalovou desku sluší a zlatý slavík John Bush, to je dynamitová rozbuška v hrdle, jeden z nejlepších vokalistů v metalovém ranku s krásnou a rozpoznatelnou barvou i výborným rozsahem.
A jaká že hudba se ukrývá v drážkách černého kotouče?
Snadná dostupnost parádních a nakažlivě melodických riffů, jeden z nich doslova exploduje hned v začátku desky, v písni Reign of Fire plné vyšperkovaných vzedmutých kytar. Další, tentokrát akustická vozba se vznáší okolo skutečné hitovky alba Last Train Home (s tajemnou atmosférickou aurou a vokálně best off Bushem). Houpavý grunge motiv (desku produkoval dvorní producent alice v řetězech, Dave Jarden) zaujme v The Truth Always Hurts, další dynamitová bedna vyletí s heavy údernou jízdou Hanging Judge a ještě rychlejší Warzone. Konec jde do finiše, nejprv volnější hřeb Burning Question, po ní dusot španěl v progovém rytmu Tainted Past tu slyšíme jak prsty Joeye Very hebce kloužou po hmatníku jeho baskytary a velké finále rozřízne masakrální jazda Spineless. Stěžejní song kapely najdeme přesně uprostřed kulaťáku, balada Another Day představí chlápky v něžné, zasněné poloze, která dokáže s nadsázkou řídit otěže melancholie na maximum.
VopiceZHoR @ 22.04.2018 10:24:35 | #
Parádní album, společně s Win Hands Down moje nejoblíbenější od Armored Saint. Co je ale zajímavý, to jsem si uvědomil až teď po letech jak mi album místy připomíná Love at first sting od Škorpíků. Třebas hned první Reign of Fire vs. Rock You Like A Hurricane, nebo Last Train Home vs. Big City Nights...