máchal - @ 25.10.2008 | #

Hergot, tak tohle je nářez! Progrockové záležitosti posledních dvou dekád většinou nemusím, připadají mi taková studené, odtažité - samozřejmě to neplatí o všech, ale obecně mám raději muziku šedesátých, sedmdesátých let. Takže Transatlantic jsem tak nějak minul (jaká chyba!) a docela náhodou jsem se k němu dostal až teď.

To, co jsem zažíval při poslechu téhle desky, tak to dloooouho nepamatuju. Naprostá extáze, přísahám na holej pupek. Album mě vtáhlo okamžitě a nepustilo. A jakmile dohrálo, musel jsem ho slyšet znova. A znova a znova. Tohle se mi stalo jen u několika kousků - má svatá trojice Meddle / Dark Side / Wish You, nebo Kuře v hodinkách, no, bylo by jich víc, ale ne moc.

Je to přesně to album, které se nedá moc popisovat. Je bohaté, plné barev, posílá mysl kamsi do vzdálených koutů našeho(?) vesmíru a přitom ještě stihne hladit po duši. Tohle se fakt nedá popsat líp, tohle se musí slyšet.

máchal @ 25.10.2008 21:20:43 | #
Ta spojitost tu bude určitě! Jen si nejsem jistý, jestli měli na mysli nějaký konkrétní standard (SMPTE definovali mnoho standardů v oblasti videa i audia). Docela se mi líbí představa, že je to ta kalibrace ze všech nejznámější, kdy se před filmem pouštělo takové to odpočítávání od desítky, vím že tohle je taky práce SMPTE... ale těžko soudit, co tím mysleli ve skutečnosti...