Martin Joška - @ 06.07.2007 | #

Bylo mi asi 6 let a ve skříni jsem hrabal v otcově krabici s pásky do kotoučáku. Vytáhnul jsem velikánskou cívku a zavedl ji do tehdy našlápnuté B 730-tky. Pustil jsem play a pak už jen obracel strany pořád dokola. Dnes je mi 24 a stále znovu a znovu si pouštím nejen Démony, ale i ostatní alba, které nazpíval David Byron. Je to takový můj bůžek, vzor toho jak by se mělo zpívat. Uriáše prostě miluju a ikdyž se mi spousta mých vrstevníků směje, co to poslouchám v hloubí duše se směji já jim. Bohužel v dnešní době není možné najít lidi v mém věku, kteří by chtěli tuhle hudbu hrát. Je to takový můj sen mít revival. S Byronem jsem pořád dokola zpíval a zpíval, až dodnes, kdy jsem jakž-takž schopen některé věci slušně odzpívat. Můj táta//mimochodem výborný zpěvák/// mi vždy říkal. Když se naučíš zpívat Uriáše, tak o sobě můžeš říct, že seš zpěvák..... No snad někdy najdu lidi na založení tohoto projektu.....doufám. A nakonec bych chtěl napsat, že JE PROSTĚ MILUJU!!!!! čauec

Brokenhero @ 06.07.2007 00:00:00 | #
Uriáše mám taky rád i podobnou hudbu a taky jsem býval centrem posměšků, když moji vrstevníci táhli na diskotéky a já seděl večer doma a poslouchal Zeppeliny. Já zase hraju na kytaru a dost mrzácky, protože jsem začal teprve od tohoto roku ve svých bídných 21 letech.