martin.b - @ 27.08.2007 | #

Sonic Origami bych nazval mírným experimentem v mezích Uriah Heep. Úmorně dlouhá kolekce celkem rozmanitých skladeb z nichž mě nejvíc baví Only The Young, Across The Miles, Golden Palace a Sweet Pretender. Uriáši se nikam neženou, skladby jsou spíše pomalejší a snaží se zuby nehty držet stylových refrénů a několikahlasých sborů. Jenže to jim už asi málokdo v devadesátém osmém "žere". Většinový hudební (rockový) vkus už dávno jede po jiných kolejích a Uriah Heep poletují na konci vlaku, jako malá stará drezínka. Po této desce zřejmě uznali, že lidi stejně zajímá víceméně jen jejich stará klasika a tak "pouze" koncertují a vydávají různé živáky, jak akustické, tak elektrické. Letos prý Uriáši nabídnou po letech novou studiovku. Těším se a bojím.

pito63 @ 04.04.2011 16:48:57 | #
Paľo
Naozaj neviem, čo som v tom 98-om od Uriah Heep čakal, ale pamätám si to ako dnes; radosť z nového albumu obľúbenej skupiny. Nikdy som to nerobil a ani nerobím, aby som počúval dajakú nahrávku niekoľko razy po sebe, maximálne si dám opakovačku. Tu som však spravil výnimku; pustil som si to 5-krát za sebou. Ten album ma oslovil. Súhlasím však s Tvojím tvrdením, táto kolekcia je oproti "Sea Of Light" dosť presladená.