Uriah Heep - Sonic Origami (1998)
Reakce na recenzi:

Sonic Origami bych nazval mírným experimentem v mezích Uriah Heep. Úmorně dlouhá kolekce celkem rozmanitých skladeb z nichž mě nejvíc baví Only The Young, Across The Miles, Golden Palace a Sweet Pretender. Uriáši se nikam neženou, skladby jsou spíše pomalejší a snaží se zuby nehty držet stylových refrénů a několikahlasých sborů. Jenže to jim už asi málokdo v devadesátém osmém "žere". Většinový hudební (rockový) vkus už dávno jede po jiných kolejích a Uriah Heep poletují na konci vlaku, jako malá stará drezínka. Po této desce zřejmě uznali, že lidi stejně zajímá víceméně jen jejich stará klasika a tak "pouze" koncertují a vydávají různé živáky, jak akustické, tak elektrické. Letos prý Uriáši nabídnou po letech novou studiovku. Těším se a bojím.
PaloM @ 04.04.2011 17:04:37 | #
Piťo, asi odpadneš od smiechu. Po mojej spŕške slov a viacnásobnom posluchu hitu Come Back To Me, som si znovu pustil Sonic Origami. Ale nie z mp3, ale z kvalitných "ape". A je tu ďalšia chuťovka, Heartless Land a parádne nasnímané akustické gitary. Tak čujme >> odkaz Paráda, to mám niekde na dvd. A tu je zo štúdia >> odkaz Dnes nesmiem hodnotiť, som na mäkko :-))