Filozof - @ 24.01.2008 | #

Bylo nám dvacet a definitivně jsme propadli hudbě. Mezi směnami v německých putykách jsme u našich kapitalistických sousedů utráceli astronomické částky (na nepracujícího českého studenta) za CDčka a přístroje a objevovali tak hudební svět. V německých halách s elektronikou a nosiči jsme objevili většinu z později obdivovaných interpretů. Kupodivu to ale nebylo v NSR, nýbrž na Václaváku, kde kolega kybernet našel zvláštní CD, které ho zaujalo názvem. Šest žen Jindřicha VIII.? Koupil ho na blind a byl unešen. Jakýsi klasicky (částečně?) vystudovaný hudebník-klavírista se pokusil pomocí svého nástroje charakterizovat 6 manželek – 6 skutečně skutečně žijících historických osobností – manželek kontroverzního anglického vládce Jindřicha VIII. Tudora z 16. století, počínajíc Kateřinou Aragonskou a končíc Kateřinou Parrovou. Jeho eskapády s manželstvími, které měly dalekosáhlé dějinné důsledky a kvůli nimž nasměroval nábožensky (a implicitně i ekonomicky a politicky) Anglii na nejméně půl tisíciletí dopředu, jsou chronicky známé a není divu, že posloužily i jako inspirace hudebníkům.
Hudebně vzato je snaha o vystižení charakteru a povahy 6ti různých žen klavírem velmi zajímavá, byť ne originální. Na posouzení, do jaké míry se toto povedlo je nezbytné podrobně pročíst jejich životopisy, k čemuž jsem se zatím ke své hanbě nedostal.
Konstatujme tedy alespoň, že jde o zajímavou, mírně zvukomalebnou šestidílnou hudební fresku, pohybující se na pomezí klasiky a líbivě popového popisu. Právě tato Wakemanova “lacinost” se často stává terčem kritiky publicistů a hudebních vědců – bezesporu tím patří mezi nejkontroverznější a nejdiskutovanější umělce v okolí populární hudby.
Wakemana po úspěchu tohoto alba v našich uších začal kolega cíleně kupovat, ale přiznám se, že s výjimkou dalšího tématického alba s historickým podtextem (The Myths And Leggends...) už nás nic tolik nezaujalo. Toto album však považuji za poměrně povedené – rozhodně lepší než Wakemanovo působení v některých popových skupinách, kde (jak jsme se později dozvěděli) také působil.

PaloM @ 24.01.2008 14:55:27 | #
Filozof, rešpektujem Tvoj názor, môj vzťah k 6 ženám som vyjadril k reakcii na predošlú recenziu. Počul si celé toto dielo ? Vystihnutie charakteru nebolo len klavírom, ale celou batériou klávesových nástrojov, s inštrumentálnym a zborovým sprievodom. Ak by to jeho kolegovia z Yes považovali za "lacinosť", asi by ich neprehovoril na "spolupáchateľstvo". Viem,
že i Wakeman sem-tam "vykradol" klasikov - a čo?
Robil to aj Varga, Emerson a neviektoešte, napriek tomu skladali (a skladá) super hudbu! Súhlasím, že neskoršia tvorba Wakemana stráca invenciu, ale občas zažiaril. No a účasť v popových skupinách - napíš, v ktorých? Ak myslíš štúdiové výpomoci napr. D.Bowiemu, C.Stevensovi v "Morning Has Broken", či Ozzymu na "Ozzmosis", tak tento "pop" rád počúvam. Máš pre mňa ďalšie typy?