Filozof - @ 24.01.2008 | #

Bylo nám dvacet a definitivně jsme propadli hudbě. Mezi směnami v německých putykách jsme u našich kapitalistických sousedů utráceli astronomické částky (na nepracujícího českého studenta) za CDčka a přístroje a objevovali tak hudební svět. V německých halách s elektronikou a nosiči jsme objevili většinu z později obdivovaných interpretů. Kupodivu to ale nebylo v NSR, nýbrž na Václaváku, kde kolega kybernet našel zvláštní CD, které ho zaujalo názvem. Šest žen Jindřicha VIII.? Koupil ho na blind a byl unešen. Jakýsi klasicky (částečně?) vystudovaný hudebník-klavírista se pokusil pomocí svého nástroje charakterizovat 6 manželek – 6 skutečně skutečně žijících historických osobností – manželek kontroverzního anglického vládce Jindřicha VIII. Tudora z 16. století, počínajíc Kateřinou Aragonskou a končíc Kateřinou Parrovou. Jeho eskapády s manželstvími, které měly dalekosáhlé dějinné důsledky a kvůli nimž nasměroval nábožensky (a implicitně i ekonomicky a politicky) Anglii na nejméně půl tisíciletí dopředu, jsou chronicky známé a není divu, že posloužily i jako inspirace hudebníkům.
Hudebně vzato je snaha o vystižení charakteru a povahy 6ti různých žen klavírem velmi zajímavá, byť ne originální. Na posouzení, do jaké míry se toto povedlo je nezbytné podrobně pročíst jejich životopisy, k čemuž jsem se zatím ke své hanbě nedostal.
Konstatujme tedy alespoň, že jde o zajímavou, mírně zvukomalebnou šestidílnou hudební fresku, pohybující se na pomezí klasiky a líbivě popového popisu. Právě tato Wakemanova “lacinost” se často stává terčem kritiky publicistů a hudebních vědců – bezesporu tím patří mezi nejkontroverznější a nejdiskutovanější umělce v okolí populární hudby.
Wakemana po úspěchu tohoto alba v našich uších začal kolega cíleně kupovat, ale přiznám se, že s výjimkou dalšího tématického alba s historickým podtextem (The Myths And Leggends...) už nás nic tolik nezaujalo. Toto album však považuji za poměrně povedené – rozhodně lepší než Wakemanovo působení v některých popových skupinách, kde (jak jsme se později dozvěděli) také působil.

stanley @ 08.02.2008 08:02:25 | #
asi zase dostanu pomyslně přes hubu...ale jakožto muzikant amatér,který hraje na klavír od 5 let vám řeknu toto:

1."šest žen"mám velmi rád,je to příjemné na poslech,najde se tam několiv silných momentů.takže pro mě subjektivně za pět bodou..o)

2."objektivně":vždyt je to kýčovitá kopie klasiky, všeho,co wakeman naposlouchal.moje mamka,když to slyšela,tak se dotazovala,kdo to tak hezky hraje toho Bacha...o)o).prostě moderně zahraná klasika,ovšem narozdíl od kompozic Yes a jiných je to bez invence...technicky zvládnuté prstolamy..o)

takže chápu filosofa coby milovníka cream a collosea,že v tom zřejmě postrádá opravdového Ducha hudby.

pro mě je "šest žen" příčinou toho,proč se od druhé pulky 70.let začali všichni artrocku vysmívat.opakuji:mám tzo labum moooc rád,ale přece nebudu všehcno co mám rád vyadávat za výborné umění.