Yes - Relayer (1974)
Reakce na recenzi:

Na tohle album jsem přišel někdy tuším v 16 - 17 (je mi 20), kdy jsem prováděl strašlivej nálet na Julese Vernea a právě jsem byl naprosto beznadějně začtenej do 20 000 mil pod mořem.
Když jsem Gates of Delirium slyšel poprvý... to se snad ani nedá popsat. Prostě jsem v duchu viděl celej ten příběh a celou tu neuvěřitelně šáhlou ideu, že někdy v 19. století nějakej kapitán Nemo v pomalu dřevený ponorce bojuje s obříma olihněma a viděl jsem jak pádí pod severním pólem a straší námořníky široko daleko. A cítil jsem všechno to, co cítil pan profesor, když objevil svět pod mořem, a byl jsem si naprosto jistej, pořád jsem, že takhle přesně se cítil musel.
Takový neuvěřitelný a nádherně nemožný scifi, tak přesně bych popsal Gates of Delirium. Vždycky když se rozjede TA střední část písně, tak jsem v tranzu. Hudba je občas hrozně silná droga! Kdyby s tím přistáním na měsíci počkali ještě pár let.. Yes, to je vesmírná hudba, vesmírnej text, vesmírnej hlas - Gates of Delirium aneb Z jiného světa.
PaloM @ 12.03.2014 17:29:58 | #
Pravda je, hudba je najlepšia legálna droga a "spííd" značka "Yes" je tá naj.
Tiež mi titulná skladba evokuje boj stredovekých rytierov, niečo ako "Excalibur". Tam bola iná hudba.
Vo veku cca "17" som rodičov testoval s Deep Purple, Uriah Heep a Slade. No také úspechy ako Walrusa som nemal :-)
Keď som si na burze (jedna z mála, čo som mal možnosť navštíviť) kúpil juhoslovanskú obohratú LP a majiteľ bol ochotný ma vziať k nemu domov (kdesi v BA - Jaskovský rad) a pustiť to na Hi-Fi aparatúre, bol som vyvalený. Mne sa hneď páčili všetky tri skladby, každá je nádherná inými kvalitami. Doteraz som nepočul, žeby niekto uznával iba prvú skladbu.