Silentis - @ 26.05.2010 | #

Už výčet jmen muzikantů, kteří jsou pod tímhle albem podepsáni dává tušit, že se jedná o jeden ze skvostů naší hudby. V Top 25 ho řadím do první trojice s Kuřetem a Světem hledačů. Dá se říct, že je to kolekce hitů, ale ne nějakých proklamačních veršovánek, ale propracovaných titulů. Rekapitulující Cesta do dětství, tklivá Kde je můj stůl, hitovka Jednohubky o které VLáďa říká: "rockeři zpívají co by s dívkou všechno dělali, folkaři zpívají o tom, jak je dívka opustila, a my zpíváme o tom, jak nám děvče vůbec nepřišlo". A hned se zase střídá nálada, následuje řízná Padrůňkova Bazarem proměn, moje soukromá jednička, pak Proč ta růže uvadá, asi nejslabší věc z celého alba, její aranžmá je o dost lepší v anglické exportní verzi alba z roku 1978 a nebo, kdo ji chce slyšet úplně jinak, skupina Lucie ji zařadila na své koncertní dvojalbum z roku 1992. Další skladbou je generační hit Stříhali dohola ..., najde se vůbec někdo, kdo tohle nezná ? Pokračujeme dále, dvě Žalčíkova dílka: svižná Biograf, můj druhý soukromý favorit a dojímající Syn Daidalův s asi vůbec nejkrásnějším textem z celé placky. Posledním kouskem z původního rozměru LP je Obelisk, pocta Kainarovu básnířství. Přidanou hodnotou je SP z roku 1977, které atmosférou plně navazuje, Lady Vamp aranžmánem podobná Biografu a hravá Já mám schůzku ... Hloubka textů a hudební barevnost tohoto veledíla, to je vždy radost poslouchat. Ale menší kritiku si přeci jen neodpustím, ta ale padá na vrub českých vydavatelství. Jako další dva bonusy jsou k albu přiřazeny zpívané písně ze vzpomínkových EP Jiří Jelínek In memoriam 1976 - 1977 vydaných roku 1987. Nahrávky mají sice trochu horší zvuk ale to stejně neobjasňuje proč nebyly znovu vydány i instrumentálky Než spadla klec a zejména Jirkova fantastická Dubová kulička. Alespoň, že v 90. letech vyšla na sampleru Čs. jazzrock šestiminutovka Mlýn, první skladba z uvedeného 2 x EP. Rovněž na vinylu zatím zůstává Touha, překrásně citlivá kompozice mého oblíbence Vládi Padrůňka. Byla natočena ve čtveřici Hrubý, Jelínek, Padrůněk, Vondrák pod hlavičkou Etc pro čs. rozhlas v roce 1976 a zatím vyšla jen na kompilačním LP Bazarem proměn roku 1990. Ačkoliv nedávno vyšel komplet znovu masterovaných prvních čtyř alb ETC, je s podivem, že tyhle skvosty zatím nebyly reedovány. Ti dva chlapci, Padrůněk a Jelínek, skvělí muzikanti s nešťastným osudem by si to určitě zasloužili.

PaloM @ 26.05.2010 17:36:50 | #
Keď som počul prvý raz Cesta do dětství, myslel som, že je to prevzatá Dylanová pieseň. Obelisk - jeden z vrcholov Kainarovej poézie. Doteraz som v úžase:

OBELISK
(Josef Kainar)

Milovali se
jen když se měli rádi
Kávu pili
když jim bylo černo
Neptali se
kdo je druhá – druhý
Platili dluhy
bez antických gest

Utopili se
a šli pak spolu domů
Koupili si Tuttiho
medvídka s duší v plyši
A také několik
osobních nepřátel
Jenže pak nevěděli
propána co s nimi

Náruživostem svým
rozorali meze
V parku hudba hrála
ona plakala
Šetřili si
Podívat se chtěli
do Pompejí
Dříve než nějací
piloti z pitomých rozkazů
Kvetly jim růže
a tvářičky na mrazu

Naplňovali údivem
cukřenky svět a sebe
Byli nezaručení
ale též neodvysílaní
Léčili kočku
která spolkla nit
Uprostřed té niti
světle odejít

Umřeli v horoucím
a přesvědčivém stisku
Toto je pravda
pravda samá pravda

Konec obelisku