Simon - @ 04.02.2019 | #

Mám tohle album rád a vůbec ho nevnímám jako to, na kterém je Solsbury Hill a pak nějaký zbytek. Užívám si ho celé, asi taky proto, že to bylo to první, které jsem od Gabriela měl. Dokázal se na něm vyhnout postupům, které používal u Genesis a hledal svoji cestu. To je mi moc sympatické. A podle mě se mu to podařilo. Skladby mají jasnější strukturu, ale nejde o typický písňový rock, jsou propracované. A tak taky celé album jako celek. Vnímám ho jako pestrou mozaiku nálad, pocitů a různých postupů. Vedle sebe tu stojí svižný rock, odlehčená Excuse Me, zadumaná a má oblíbená Humdrum, bluesovým oparem ochucená Waiting For The Big One s dramatickými vsuvkami... A stavbu korunuje Here Comes The Flood, z té mám mrazení v zádech. Ani po letech mě poslech Gabrielovy "jedničky" nepřestal bavit.

Simon @ 06.02.2019 06:23:33 | #
To je zajímavé, všechny ty vazby mezi alby a vzájemná inspirace, takto jsem si to nikdy neuvědomoval, ale dává to smysl. Duch doby je vždycky všudypřítomný a žádný tvůrce ho nemůže úplně ignorovat, zcela mimoděk ovlivňuje každého. Osobnosti jsou pak někomu vzorem a současně epigonem někoho jiného. Díky všem za doplnění.