central.scrutinizer - @ 16.11.2007 | #

Když mi bylo 12, semtam jsem doma zaslechl z dnešního hlediska archaického kotoučáku Dinah Moe Humm, Fifty Fifty, Zomby Woof atp. I když jsem v té době byl poněkud jiného založení a za vrchol všeho jsem považoval skupinu Emerson Lake & Palmer s jejich tehdy čerstvým živým 3LP Welcome Back My Friends..., začal jsem se záhy pídit po autorovi výše uvedených písní. Trvalo to dalších několik let, tedy asi opravdu pět, než jsem si nechal "stočit" (už na kazeťák) album Sheik Yerbouti. Ač puberťák (nebo snad právě proto) a hudební laik, byl jsem naprosto uchvácen tím, jak je možné na jednom (i když dvojitém) albu zachytit tolik stylů a žánrů od Dylana až po punk...a to všechno naprosto precizně! No a tenkrát mě dostal strýc Franta natolik, že ho dodnes považuji za největšího muzikanta 20. století. Z tohoto důvodu považuji album Sheik Yerbouti subjektivně za přelomové a myslím, že i dnes má co říci. Škoda jen, že z "hitu" Bobby Brown se stala 100x omletá odrhovačka na ČRo....

Juano Cedro Scaramanga @ 24.03.2011 09:24:26 | #
O té 100x omleté odrhovačce na ČRo to je veselé. Kdyby si přeložili text, tak ji nepustí ani náhodou :)