horyna - @ 13.09.2019 | #

Pokud bych si pustil tuhle druhou Gabrielovu desku jako novinku v roce kdy právě vyšla a do té doby poslouchal jen první alba Genesis, Yes, Pink Floyd, King Crimson a první desky jeho kolegy Steva Hacketta, musel bych být dokonale zděšen. To co na ní Peter předvedl, je totální přetrhnutí všech mateřských pout s jeho původním působištěm, které jej doteď svazovalo a nastolení zcela nového a nekompromisního směru. Směru silně, ale opravdu silně inovativního a veskrze progresivního.

Už první o rok starší deska jasně naznačila, kudy se zpěvák hodlá vydat. A dvojka jen potvrdila zvolenou cestu za tu správnou, která velkou oklikou míjí všechny hudební klišé a jde si tvrdě za svým cílem. Gabrielovi je absolutně cizí nějaká podbízivost a zaprodanost. Napsal a složil nehitové, mnohdy bizarní, enormně hravé, osobní a zvukově i nástrojově překrásně laděné album. Jeho barevnost a vnitřní sepětí mne dostalo hned při prvním poslechu a i když to zpočátku nevypadalo na 100%, dnes po důkladném proposlouchání jej neváhám označit za další zpěvákovo mistrovské dílo.

Zvukově dotažené parády D.I.Y., Animal Magica Exposure, vystřídají bizarní Gabrielovi chutě v On The Air, nebo A Wonderful Day In A One-Way World. Ale nejkrásnější věci jsou ty emočně tikající rozbušky jako Mother Of Violence, White Shadow, Indigo, Flotsam And Jetsam a závěrečná Home Sweet Home. Ty patří do zlatého zpěvákova portfolia.

A pokud vám ta kvalita stále uniká, mrkněte na jméno producenta desky, to vám leccos napoví. Není jím nikdo jiný než veliký věrozvěst všeho nového a pokrokového, pan Robert Fripp. A právě jeho novátorský pohled se zasadil za to, jak deska zní a jak ji dnes vnímá její okolí.

Egon Dust @ 15.09.2019 19:47:05 | #
Absolútne si nemyslím, že by Gabrielov odchod z Genesisu bol nejaký zlý krok. Gabriel je podobný typ umelca ako Bowie. Mali vzájomný rešpekt. Práve prvé tri albumy mi krásne zapadajú do novej éry. Art Rock bol už v podobe akej sme ho poznali mŕtvy. Mother of Violence, In the Air a Home sweet home sú nádherné songy.

Milujem prvý album, ale tento album je skvelý, resp ani neviem ktorý album od Gabriela je vyslovene slabý. I keď uprednostňujem toto skvelé obdobie prvých 4och albumov a geniálneho ´´So´´. V knihe Bowie v Berline je písane ako Fripp lietal z Vancouveru do Berlina pri takmer súčasnom nahrávaní ´´Heroes´´ a Gabrielových prvých dvoch albumoch. A to mal byť ešte pred týmito dielami zapojení aj do Iggyho Idiota. Tu vznikala nová hudba, s novým cieľom. Hudba, ktorá nemali nič so starými Genesis, Bowiem, Stooges, Roxy Music, či King Crimson. Hudba, ktorá predurčila hudbu 80tých.