kneekal - @ 06.10.2007 | #

Když jsem s The Who začínal, tak jsem si sice kdesi přečetl, že Tommy je zcela zásadní deska atd. atd., ale já si ho tehdy pár krát poslechl, řekl dobrý a poté už duněl barákem Live at Leeds.

Jenže doba se změnila, párkrát jsem zkouknul vynikající filmovou podobu a pak už to šlo ráz naráz a Tommy se mi zaryl pod kůži.

Je to vskutku velkolepé dílo a a i přes to, že není první rockovou operou, tak kdykoli někdo zmíní tento pojem, tak Tommy naskočí snad každému, kdo ví o co jde.

Co se týče hlavního hrdiny, tak je Tommy dost chudák. Ono být slepý, hluchý, němý, mít zavražděného otce a k tomu ještě bandu odporných příbuzných... No, to není zrovna výhra v loterii.

Většinový skladatel Pete se ukazuje ve fenomenální formě a vybalí to na nás hned ze začátku, v Overture, kde nám sdělí, jaké hudební motivy nás čekají a pak už je jen celou dobu tahá z klobouku, teda z kytary. A tahá opravdu kouzelně a i několik příspěvků ostatních členů kapely stojí za to. Nebojte se ani desetiminutové instrumentálky Underture, zblajznete ji jak malinu.

V zásadě však nemá cenu upřednostňovat nějakou skladbu. Tommy totiž především funuguje jako celek a kdyby jste chtěli upřednostňovat jednotlivé skladby, tak je to jako kdyby jste si pouštěli jednotlivé scény ve vašem oblíbeném filmu. Nevím, jak vy, ale já si rád vychutnávám celek.

*****

miguel7 @ 08.10.2007 07:16:39 | #
Já dopadl s tímto albem úplně stejně. Taky jsem na něm začínal, poslechnul jsem si ho dvakrát a pak jsem sjížděl Who´s next. Ale poslední dobou, když mám chuť na the Who, pustím si Tommyho. Přijde mi mnohem bohatší zvukově, než třeba Quadrophenia.
Ale nevíte někdo, kde bych mohl sehnat překlady textů? Samozřejmě do češtiny:)