irock - @ 19.03.2010 | #

Bylo mi čtrnáct let, když mi kamarád přinesl pásek s tímhle albem (OSA promine). "Nelekej se, jsou tam dechy", řekl. Takže nedůvěra "z principu", ale skončila po několika taktech. Saxofony mi najednou obrátily svět a já jsem asi v tom okamžiku dospěl a poznal, že ani v rocku není kytara všechno a že svět není černobílý...
Někdy na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let jsem zaslechl v českém rozhlasu "Stále dál". Byl jsem tím úplně opojený, došlo mi, že se něco mění a že tehdejšímu systému dochází dech.
Kuře v hodinkách je i po téměř čtyřiceti letech stále fantastické album, pět hvězdiček je jediné možné hodnocení.

PaloM @ 20.03.2010 07:17:26 | #
Bohužiaľ, ten pocit som vtedy nemal, žeby komoušom "docházel dech", totiž "přelom sedmdesátých" bol tri roky po Charte 77 a je naozaj známe, čo potom režim robil. Skôr si myslím, že si si zmýlil prelom desaťročí o 10 rokov. S ostatnou časťou tvojho postrehu o Kuřeti súhlasím.
Nedaj sa odradiť kritikou, no treba sa snažiť fakty písať presne.