stanley - @ 19.11.2007 | #

nedávno jsem zalovil ve svém domácím archivu a oprášil tuhle starou záležitost.pak jsem náhodně nakoukl sem a zjistil jsem,že kupodivu nikdo ještě neudělal recenzi nebo neposlal názor na toto album.

cream jsem vždycky vnímal jako takové otce zakladatele pro další vývoj rockové hudby v létech následujích (mám na mysli léta 70.).vždycky jsem cítil jejich vliv na pozdější vrcholnou tvorbu led zeppelin,deep purple a to nemluvím o dalších a dalších.

pamatuji si,že pod vlivem pochvalných recenzí jsem si toto album pořídil.

bohužel z odstupem let musím říct,že revoluční počin ještě nemusí sám o sobě být pozitivní."velikost" resp.pozitivitu tohoto díla proto spatřuji v tom,že po něm přisli mnozí,kteří dokázali podstatně rozvinout motivy v něm obsažené.kdyby se to však nestalo,zůstalo by jen toto album a cream se svým těžkým zadkem,nudou a sploštělou virtuozitou.chápu toto album jako určitý most mezi starým dobrým blues a jeho africkými kořeny resp.spíše řečeno afroamerickými a pozdějším hard rockem ala led zeppelin.nejsem odborník přes škatulkování a zařazování hudby do žánrů,protože každá hudba má něco do sebe.

myslím,že možná budu sám v takto kritickém názoru.ale nechápu toto album jako hudbu progresivní,spíš jakési přemostění.a přiznávám se (a hluboce se za to omlouvám),ale u tohoto alba se mi podařilo i usnout.hudebních nápadů tam prostě pro sebe přiliš nenacházím.vzhledem k tomu,že v téže době stále ještě tvořili mírně rozhádaní beatles,nelze neporovnávat.u beatles co píseň,to nápad,posunutí hudby o mílové kroky dopředu.

u cream bohužel vidím zhlédnutí se v americkém blues zahraném rockověji.přesto dám tři hvězdy.

lenzi @ 19.11.2007 15:49:14 | #
Skúsim aj ja trochu. Na jednej strane Wheels of Fire si určite zaslúži plný počet. Nechápem ako sa na takú pestrosť (ba dokonca až hitovosť - White Room) môže povedať, že je to nuda.
Na druhej strane musím povedať, že aj mne niečo vadí na hre Gingera Bakera. Neviem to presne definovať, ale mám pocit, akoby pri hre mlel z posledného a čochvíľa by mal vypadnúť z rytmu. Zároveň mi jeho rytmus príde strašne jednoduchý, prechody a brejky má vyslovene slabé (a nikdy som u neho necítil jazzovú hru). Ďaleko viac sa mi páči Bonham alebo Moon. Ale nie som bubeník - odborník, sú to len také moje dojmy (samozrejme bavíme sa o triede špičkových bubeníkov, takže treba to brať relatívne).