Beriq - @ 07.08.2008 | #

Věřím že pro ty co mají rádi Jethro Tull spíš v tom zemitém, rockovém kabátě nenafouklém o ten kus progresivity, orchestrálních aranžů, vyhrávek a meziher, je právě toto jedno z těch nej alb. V tomto podle mě trumfne i Aqualung (na který ovšem nedám dopustit). Od úvodní With You There To Help Me přes Nothing To Say až třeba k To Cry You A Song je to víc než kdy jindy nářez.Martin Barre jako utržený ze řetězu. Tolik enrgie. Vedlo toho ovšem taková tichounká For Michael Collins, Jeffrey and Me nebo Inside spíš vyniknou.
Ovšem nejraděj mám Teacher- Iana Andersona zpívájícího a flétnujícího ve svém koncertním kabátu, s vyzáží mladého Krakonoše, za ním Glenna Cornicka hrajícího ve své čelence na basu ...právě pro něj to bylo poslední album s tully- poté spoluzaložil Wild Turkey, kde-dle mě- navázal na ducha alb Stand Up a právě Benefit.

Benefit rozhodně považuju za jedno z nejlepších od JT ale dávám pouze 4,222222222222 tedy čtverku, protože 4,5 jsem dal Aqualungu, 4,8 Minstelovi a 5,0+++ Thick as a Brick.

Voytus @ 07.08.2008 21:42:41 | #
Do konce 70. let jsem v případě JT téměř nekritický, každopádně Benefit mám na prvních příčkách oblíbenosti. Ano, Warchild a Too old jsou trochu slabší, ale prostě je mám rád. Nemusím vlasně jen 'A', Under wraps a některé věci z Crest of a knave. Co takhle Roots to Branches?