w - @ 06.04.2007 | #

Mluvíme-li o progresivní hudbě,je tohle ten bezesporu nejlepší příklad definice.Já skutečně neznám nic lepšího,než je tohle geniální album.Tuhle muziku si pouštím už dobrých pětatřicet let a je to jako s chlebem,toho se taky nikdy nepřejíš.Nejsem v podstatě schopen určit favorita(track) na téhle placce,protože to je taková síla od začátku až do konce,že to fakt nejde.K.C. vás nenechají chvíli vydechnout.Tak skvělé nápady nikde jinde nenajdete.Nezasvěcený nemůže rozhodně poznat,kdy to vzniklo.Cože,před téměř 40ti lety?Šílené!Já bych klidně řekl včera.Jméno King Crimson bych vytesal do skály a rozhodně ne jen kvůli tomuhle albu.Chcete vědět,co je muzika?Poslechněte si King Crimson - In the Court of the Crimson King !!!

Ondra @ 25.09.2007 23:25:01 | #
Nechci tě nějak zranit, ale toto by opravdu "včera" vzniknout nemohlo, vzhledem k soudobě nicotné úrovni muziky obecně. To jsi mě opravdu zklamal, anvíc jako strý znalec zlatých dob art rocku mě to u teb mrzí dvojnásob, vypustit takovéto tvrzení...?! :-)
A navíc, doba vzniku je patrná i pro téměř "nezasvěcence" už jenom podle typické "syrovosti" anglických nahrávek v tomto období, která je nejvíce patrná v letech 1968-69 a pro toto krátké období je zcela typická, podobný zvuk se již v budoucnu u anglických nahrávek nikdy neopakoval..., což je velká škoda:-(
Dovolím si tvdrit, že podobně velice zdařilý syrový zvuk má White Album od Beatles z roku 68, bráno tedy čistě z hlediska zvukového feelingu, nikoliv hudby samotné, která se jaksi porovnat nedá. Ale charakter zvuku ano!