hejkal - @ 05.04.2009 | #

Monument rockovej histórie! Zrod symfonického art rocku! Najlepší progresívny album všetkých čias!

K tomuto albumu sa už vyjadrili toľkí, že niet čo napísať a pridať k tomu niečo nevypovedané.

21st Century schizoid man je tvrdší než tisíc zbustrovaných grgajúcich dead metalistov spolu, I talk to the wind je jemnejší než najkvalitnejší Harmasan, dva monumenty symfonického scénického krásna, to sú Epitaph a In the court of the crimson king. A napokon je tu Moonchild, vec, ktorá niektorým nesedí, ale podľa mňa je nedeliteľnou súčasťou práce Frippa a skupiny v polohách ticha a neriadeného zvukového staccata.

Takže neprekvapivých 1000 hviezd za najlepší debut art rockovej evolúcie, ktorá sa tu niekde zároveň aj zrodila.

Ondra @ 25.08.2010 23:05:29 | #
To je přesný. Tvrdší než tisíc zbustrovaných metalistů. Metalisté se na Frippových plochách prostě bortí... :-))
Na youtube je ke slyšení a vidění záznam "21st Schizoid man" z živého vystoupení KC, a tam je ta tvrdost prostě maximální, mmm, mnohem lepší, než na albu, což mě překvapilo, doporučuji vyhledat, jenom ta kvalita zvuku je horší. Nicméně to dobře dokumentuje tehdejší potenciál kapel jako KC, VdGG, atp., při živém vystupování, kdy např. živé podání Killerra na jednom z vystoupení VdGG je prostě neskutečné (mj. Hammillův démonický zpěv)... výhodou také bývalo, že jedna skladba nikdy nezněla stejně. Škoda jen, že dneska už takhle (skoro) nikdo nezahraje.