Ondra - @ 26.08.2010 | #

Nějak se nám tady ta hudební energie, za léta nastřádaná v jednotlivých muzikantech až nepěkně zkoncentrovala a vystresovala. Fripp se konečně po cca 20 letech konečně rozhodnul, co ho láká víc - jestli byznys a snahou něco si dokázat, nebo komponování muziky, která tohot zaměření stojíc relativně na okraji zájmu samozřejmě moc nevydělává. O to větší radost však dělá nám - úzké skupině posluchačů. To byl také vždy důvod obou ukončení činností skupiny v letech 1974 a 1984, Frippa léta lákaly prostě jiné věci, což mě třeba osobně mrzí. V roce 1974 nabízel EG Records, že skupinu opustí a povede ji Ian McDonald, za tím účelem velmi rychle "znovupřijatý" člen na letní turné. Manažeři EG ho s tím však vyhodili... Tak začal blemtat a vytrubovat do světa, že existence KC začíná pozbývat smyslu kvůli situaci v hudební branži, atp. a kapelu ukončil. No prostě hrozný. Však také jeho spoluhráči byly v té době době z jeho chování šokovaní a mysleli až na duševní choroby. V 84 zase šel zase do Kalifornie učit na školu, opět v době největšího rozkvětu kapely, jako v 74-tém - fuff, tohle nechápu, ale musím to respektovat, protože dle mého názoru, muzikant, pokud má co říct, by měl hlavně tvořit, pokud ovšem chce.
Ale zpět k albu - snaha zde je, Nicméně:
- nástroje jsou už příliš přetechnizované a nemají ten starý dobrý zvuk
-syntetický zvuk celého alba
-Frippova technika na kytaru, vždy osobitá a jasně čitelná se zde trochu ztrácí, čím to je, nevím
- bicí ač Bruford - slabší
- málo nápadů, vykrádání sama sebe, časté opakování motivů, monotónnost a jednotvárnost
-přes citelnou snahu o tvorbu dynamiky a napětí prostě kapele slabé pasáže nejdou - pár taktů mellotronu a devices, kdy se chci nadechnout a zvolat paráda, a zase se jede naplno ve stejné rytmice bez dynamiky = FUJ!
-zvláštní, deformovaná zkreslená rytmika, jako když kolísá páska na magnetofonu, je to patrně záměr, ale nevím, jestli zdařilý, když se opakuje na 70% plochy alba. (K tomu patrně záměr - záměr to asi je, ale někdy člověk při výtvorech některých zvukařů a snímací techniky opravdu neví)

Vystupují jen některé opravdové perly a lahůdky:
One Time, Walking on Air, People a Sex sleep eat drink dream, a to je vše. Zbytek je opravdu slabota. Škoda, ne zcela vydařený pokus o návrat.

To PaloM @ 30.08.2010 07:13:29 | #
Ano, máš velice dobrý postřeh, taky to tam cítím, neber to tak, že přes moji rádoby "velkou" kritiku bych to album zatracoval, to zase ne. Je tam pár skutečně vynikajících kousků. Ano, šílená civilizace, člověk tu ještě žije, je to radost, to ano... Ale dříve tam byla právě JENOM ta radost, nebo alespoň jsem ji z toho cítil, a to mě stačilo :-))
Nicméně, nedávno jsem si udělal taky radost že ještě žiju a koupil si Projekct two - space groove+vector patrol, to je řádný úlet a hlavně deska, která v obchodech moc vidět není, ale mě se tato deska moc líbí, crimsni si na nic nehrají a prostě hrají + improvizují, je fakt, že používají i minimalistické postupy, ale je to zahrané s chutí, naplno, šlape to, nejsou tam rušivé demoralizující prvky. Moc se mě to líbí - basovka to bere jako brus, bicí šlapou nádherně, do toho občas modulovaná kytara, která přiletí "odnikud" a zase zmizí, prostě paráda, jako za starých dobrých časů, ale je pravda, že úroveň dynamiky je vyrovnanější, zde to ale kupodivu nevadí. Přirovnal bych to k desce LGT + Amadinda + Trio Stendhall - Zorr, to je srovnatelný hudební přístup, i když oproti Space Groove větší dynamický rozsah, vynikající - zkus poslechnout, mohlo by tě to oslovit - deska s krajinou nekonečné fantazie, použitím různých zvonečků, cingrlátek, doplňků na bicích, apod.
Období KC 81-84 mě nikdy moc neoslovilo, samozřejmě, je tam řada dobrých věcí, rytmika je na zajímavé úrovni, ale nejraději mám to staré období.
U mě je to tak, že někdy se mi líbí u různých kapel věci dle názory většiny "slabší" nebo "mírně pod úroveň" a naopak věci vychvalované do nebe mi kolikrát přijdou slabší, nevím.