pinkman - @ 04.05.2018 | #

Se zpěvákem, kytaristou a skladatelem Davidem Gilmourem jsme vždy v dobré společnosti. Ať už se s ním vydám ve stopách jeho Pink Floyd, nebo si zamluvíme společnou pouť na některý z jeho sólových výletů, pokaždé to bude stát za trochu té námahy. Šest let mezi sebou dělí první a druhé album. Sociálně kulturní společnost se během té doby promění k nepoznání, stejně propastný je rozdíl mezi obsahy těchto děl.

Do About Face kytarista vtiskl větší dávku svého charakteru a daleko lépe vystihnul jedinečnost vlastního ducha. Proto není problém k této desce správně dosadit jméno jejího hlavního interpreta.
Náladotvorné písničky z jedničky vystřídali atmosférické klenoty, vybudované Pink Floyd-ovskými proprietami ve velkém stylu. David povolil opratě melancholii. A to dost výrazně. Emoční gejzíry tu stříkají jako čerstvá voda z Fontána di Trevi. Pro úplnost si stačí prostudovat seznam hostí, kteří se na Davidově nahrávce podíleli. Plejáda rockové smetánky určitě nejdnou zasáhla při tvořivém procesu nahrávání a nutno podotknout, že je tomu jenom dobře.
Deska, patřící k zlatému fondu rockových dějin!
Momentální TOP skladba: trojice - Murder, Love on the Air, Blue Light.

itchycoo @ 05.05.2018 13:31:57 | #
Mám rád sólové LP desky muzikantů, kteří hrají ve slavných kapelách. Vznikají bez tlaku a nehoní se za úspěchem za každou cenu. Předpokládám, že i About Face vznikalo jen z prosté potřeby vyzkoušet trochu jiný styl hraní a psaní.

Rozhodně nejde o zásadní nebo přelomovou nahrávku, spíše jde o poctivé album mapující možnosti nových studiových technologií a naznačuje dosud ukrývané autorské ambice páně Gilmoura, jež se naplno projevily v následujících letech s triem PF.