TomKas - @ 14.11.2007 | #

Abych zbrusu nové album pouštěl s téměř chorobnou závislostí nepřetržitě dokola a ostatní desky díky němu dočasně odsunul na druhou kolej, tak to se mi opravdu už dlouho nestalo. To, že se bude jednat o dobrou desku jsem tušil dávno před jejím vydáním, ale že mě to dostane takovým způsobem jsem fakt nečekal.
Profesionální práce každým coulem. Hudba nová, svěží a přitom dobře známá. Hodně z toho, co je na téhle placce jakoby připomínalo to nejlepší, co Saga za svou existenci nahrála. A není toho málo. Nějaké slabé místo? Žádné tady není!
Přemýšlím, kolik hudebních uskupení na současné progresivně-rockové scéně si dokázalo po celou svou existenci udržet takhle vysokou a přitom neuvěřielně vyrovnanou kvalitativní úroveň svých desek? Mnoho jmen mne nenapadá.
Má-li to být poslední album (doufám že ne), tak je skutečně po všech stránkách důstojnou tečkou.

NeFFaJZ @ 25.11.2007 03:03:47 | #
Málo k tomu co dodat. Svým způsobem jsem čekal hudební lahůdku, a jelikož 10 000 days je opravdu výroční album, bylo o důvod víc toto CD tak napjatě a s mrazením v zádech dávat do přehrávače. Posadilo mě to na zadek už v prvních pár tónech skladby Lifeline. Pak ten refrén....!!! Album jako by čerpalo sílu a inspiraci v prvních pěti albech Sagy, ale je také podobné skladbám na House Of Cards či Marathonu, což je dobře. Je cítit vývoj, ale to se pouze tradice utvrzuje a jde s dobou. Současně kdyby mi někdo tuto desku "naslepo" pustil a zeptal se mě, kdy bylo nahrané, tipnu 80. léta, obzvlášť pro ta neuvěřitelná kytarová "retro sóla", pro Sagu tak typická. Situace s odchodem Michaela je hodně zajímavá, jsem zvědavý, jak to všechno dopadne.