Monthy - @ 11.10.2010 | #

Rok 65 imho patří k nejvýznamějším rokům vývoje rocku. A lví podíl na tom má i Rubber Soul. Album, kde se již naplno projevilo nové hudební cítění kapely a svět náhle pochopil, že Ježíš je možná opravdu až ten druhý...
Jak jsem již řekl, album je jakýmsi přelomem mezi Beatlemanií a řekněme érou vrcholných Beatles. Slyšíme zde klasickou broučí hravost( Drive My Car, Michelle ), avšak objevují se i vážnější témata jako partnerské krize ( You wan't See Me ) , pocit nejistoty ( Nowhere Man ), ale i první ryze hippiesácké poselství ( The Word, If I Needed Someone ), klasickou Beatlsáckou poetiku ( Girl, In My Life,Norwegian wood ). Album je prodchnuto raně psychadelickou atmosférou, nese se na velice pohodové vlně. Mix soulového rytmu, nápaditých kytarových rifů a skvělých vokálů je jakýmsi 45 let starým ztělesněním Britpopu, v tom nejlepším možném slova smyslu. Prostě léty prověřený mistrovský kousek...

Monthy @ 12.10.2010 10:19:10 | #
to PaloM : Rubber Soul řadím mezi nejlepší alba co jsem kdy slyšel. To s tím Ježíšem jsem nevyčetl nikde ( ikdyž nepopírám že pro mě je Fab Four mnohem větší ), spíš jsem chtěl jaksi naznačit že začala skutečně nová epocha v dějinách hudby, kdy hudba ovlivnila názory celé generace. Tvou kritiku beru, jsem si vědom svých literárních nedostatků, ale makám na tom ( It's getting better all the time ).