Monthy - @ 11.10.2010 | #

Rok 65 imho patří k nejvýznamějším rokům vývoje rocku. A lví podíl na tom má i Rubber Soul. Album, kde se již naplno projevilo nové hudební cítění kapely a svět náhle pochopil, že Ježíš je možná opravdu až ten druhý...
Jak jsem již řekl, album je jakýmsi přelomem mezi Beatlemanií a řekněme érou vrcholných Beatles. Slyšíme zde klasickou broučí hravost( Drive My Car, Michelle ), avšak objevují se i vážnější témata jako partnerské krize ( You wan't See Me ) , pocit nejistoty ( Nowhere Man ), ale i první ryze hippiesácké poselství ( The Word, If I Needed Someone ), klasickou Beatlsáckou poetiku ( Girl, In My Life,Norwegian wood ). Album je prodchnuto raně psychadelickou atmosférou, nese se na velice pohodové vlně. Mix soulového rytmu, nápaditých kytarových rifů a skvělých vokálů je jakýmsi 45 let starým ztělesněním Britpopu, v tom nejlepším možném slova smyslu. Prostě léty prověřený mistrovský kousek...

PaloM @ 14.10.2010 15:29:16 | #
Apache, nerozdeľujem Progboard. Prepáč, nechcem nové kolo tlachania o ničom. Fakt je, čo som na Progboarde, nespomínam si na jediného Slováka, čo by zosmiešňoval Ježiša. Je to dané známou silnou ateizáciou v Česku (dočasnou) a štatisticky 2-násobným počtom obyvateľstva.

Vráťme sa k hudbe. So štýlom a obsahom recenzie nemôžem súhlasiť, lebo som v nej nenašiel nič o osobnom zážitku Monthyho z počúvania Rubber Soul. Jedine, ak by bol autor muzikológ, a to asi nie je. Keďže sme amatéri a hudba je o pocitoch, tak by sme mohli vedieť niečo o tom napísať.
Ďalšia vec, to je jedno koho si dosadíme miesto "Ježiš" - Mohamed, Budha, a nieviem kto ešte. Fráza "svět náhle pochopil, že (dosaď si meno) je možná opravdu..." je proste hlúposť. Sorry, mrzí ma to, iné prirovnanie ma "možná opravdu" nie a nie napadnúť.
Veľmi sa ospravedlňujem a dúfam, že to Monthyho neodradí od ďalšieho písania. On má právo napísať, čo chce, a ja mám právo reagovať po svojom :-)