Within Temptation - Mother Earth (2000)
Reakce na recenzi:

Nemohu říct, že bych zcela chápal, proč se zde nalézají Within Temptation, stejně jako jsem to svého času nedokázal plně vstřebat u Uriah Heep (ačkoli zde je to mnohem méně pochopitelné), nicméně ignorovat je kvůli tomu nebudu.
Matka Země je po všech stránkách skvělé popové album. Chytlavé melodie, nekomplikovaná rytmika, zapamatovatelné refrény, správná dávka kýče i patosu a v neposlední řadě velmi pohledná zpěvačka. Fakt, že Holanďané vše zabalili do gothic metalového pláštíku s bombastickými aranžemi, je druhotný.
Sharonin hlas je kouzelný, přesto mi z něj běhal mráz hrůzou po zádech, když jsem ji slyšel na projektu Avantasia. Ve své domovské kapele ji však nikdo nenutí držet se jedné uširvoucí polohy, proto je každá skladba barevnou ukázkou jejího pěveckého umění, ať již v příjemně patetických hymnách (Mother Earth, Caged), patetických vypalovačkách (Ice Queen, Dark Wings) nebo [tady se to slovo nehodí] subtilních baladách (Never-Ending Story, In Perfect Harmony). Někomu to může rvát uši pořád...
Album je to vpravdě skvělé, ovšem pro progresi čehokoli jiného než Within Temptation zásadní asi jako čajový pytlík. U kapely za 5, pro zdejší prostředí tak možná za 3, což mid dává skvělou příležitost blýsknout se svými aritmetickými schopnostmi. =
PaloM @ 06.06.2009 07:16:08 | #
Tanmut: Within Temptation je preto na Progboarde, lebo sa mi VEĽMI, naozaj VELMI páčia ! Ako kedysi môj miláčik Kate Bush, Sharon je po každej stránke skvelá speváčka a v civilnom prejave večne optimistické slniečko. Pripočítam k jej fyzickým prednostiam prednosti skladateľské, aranžérske, textárske a návrhárske (kostýmov). Vo výbornom projekte Avantasia "Metal Opera 1,2" ani poriadne neviem, kde spieva, no mne behá mráz po chrbte pri DVD koncertoch "Silent Force Tour" a "Black Symphony".
Ak si všimneš lepšie, táto stránka už dávno nie je len o prog rocku. Kým tu niekto nevsadí Brytney, Duffy, či "majkla" (to by som hneď vynmazal), tak je to OK.
Pre mňa je prvotný "gothic metalový pláštík" a druhotný "popík", aj keď si nemyslím, že je to pop - čo je veľmi melodické, nemusí byť popové.
Zhodneme sa v tom, že je to naozaj skvelé album a spolu so Silent Force patrí k mojim najpočúvanejším.
Vďaka za recenziu, konečne sa niekto našiel, komu sa to páči a čosi k tomu i napísal.
P.S. V živote by ma nenapadlo WT porovnávať, či dokonca hľadať v ich hudbe stopy progress rocku.