miguel7 - @ 03.01.2011 | #

Mé první seznámení s kapelou. Úvodní pětka písniček je naprosto nadupaná nálož, která nejenomže exploduje, ale hned několikrát! Kdybych měl vystřelit ihned první písničku z alba, kterou mám nejradši, tak by to byla Rapid Gods (nebo Metal Fire?) Tyhle dva songy pro mne patří dnes již k sobě a nemohu je oddělit, a to ne jen pro ono napojení (žeby hřmění?). Rapid Fire mne dostává svou tvrdostí, přímočarostí, a tahem ne branku. Svižné kytary, probleskující sóla a dravý zpěv Halforda. Metal Gods je na druhou stranu "stadionovějšího" pojetí. Sborový refrén, dupavé tempo a z celkové písně mám pocit nadhledu skupiny a možná i lehce již arogantnce, že si začali uvědomovat, že v tuto chvíli nemají konkurenci v tom co dělají (aspoň na chvíli). Písni to vše jen prospělo.
Jízda pokračuje asi největším hitem skupiny a dnes již tak ohraným a kdejaká i hospodksá kapela si ji zahraje. Musím zmínit především geniální riff, který snad každýmu vlezl pod kůži a navždy se tam usadil.
V písni Grinder kraluje halford a z jeho "grajndooo....." mi vstávají vlasy nadšením ze skvělé pařby, jakou je bezesporu první půle. Tu uzavírá hymnický popěvek typu We Will Rock you, bez kdejakých sólíček i komplikovanosti a v tom je její kouzlo.
Trochu mi to už kazí následující dvě písně, které se trochu tříští s nářezem první půlky a obzvlášť Living...je na můj vkus vlezlá a nikdy jsem jí nepropadl, tak jako zbytku alba. Trochu mi to připomíná Kissácké popěvkové kousky.
Chuť mi spraví svým dramatickým laděním The Rage a závěrečný nářez Steeler, která se nese v duchu Rapid Fire.
I přes nějaké ty zápory, pořád se přikláním k pěti hvězdičkám, i když to je na hraně, ale vše to zachraňuje ona první pětka klasik a každopádně jedno z nejlepších alb Priest...ale však ho všichni znají...takže asi zbytečné žvatlání:)

miguel7 @ 04.01.2011 14:30:45 | #
PaloM: Já mám také malý restík vůči tomuto albu, a to je že mám origoš až od minulého roku:) hanba. První moje or.cd byl Painkiller, pak Angel, Screaming, Victim....až loni British. Vinu má na tom že jsem ji měl od roku 2001 na kazetě nahratou z LP od příbuzného a ten zvuk byl tak sakra dobrý, že jsem sjížděl kazetu...pak se mi nechtělo kupovat cd, které znám úplně nazpaměť a i když jsem ho měl vyhlídnutého v krámku kam chodím, vždycky mi do toho vešla jiná deska, kterou jsem moc neznal nebo nějaká novinka a tak chudák British Steel pořád na mě čekal až...všímavá přítelkyně mi ho dala loni k narozkám:) no nazaslouží si pusu?:) možná i něco víc...
Takový problém mám se spoustou desek, které čekají až si je poctivě koupím (třeba od Pink Floyd mám pouze the Wall...hanba:)a to mmám asi 300cd...prostě člověk pořád něco objevuje a musel bych mít tak 50tisíc vyhrazených na cd, které si chci koupit ještě...