hejkal - @ 13.12.2008 | #

Komerčný vrchol a zásobáreň "bestofov" všetkých tvarov...

Hečtovské boogie v najkryštalickejšej podobe. Všetky skladby sú vysoko trojgitarové, šinú sa vpred a názvy ako Boogie no more (mňam), titulná jazda, pripitá Whiskey man, húpavá One man's pleasure, ale najmä zadymená Gunsmoke, stoja za zapamätanie.

Je to parádny album, v mojom rebríčku však tesne pod debutom, takže 4,5 - 0,5.

@ 05.11.2010 17:16:17 | #
Taky jsem zvědavý. :-) Myslím, že tahle deska se z diskografie Molly Hatchet trošičku vymyká. Mám tam oblíbené pecky, ale dlouho jsem si k nim hledal cestu. Kdyby se mě někdo zeptal, kterou deskou Molly Hatchet začít, spíš bych mu (z řadovek) doporučil buďto debut (s Frazettovým Death Dealerem na obalu, mňam) a nebo comebackovou Devil's Canyon.
Podle mě Hatcheti už podobnou desku jako Flirtin' with Disaster nemají. A nevím, jestli zrovna ona luka zaujme.
Je to tam totiž od začátku skoro až do konce samé skočné jižanské boogie, kdežto ostatní desky jsou trochu víc hard & heavy.