Kuboslav - @ 04.09.2010 | #

In Harmonia Universali byla taková vstupní brána k Solefald. Když tak vzpomínám, v té době jsem si ve stejném obchodě koupil poněkud přímočařejší alba Kataklysm - Shadows and Dust a Cattle Decapitation (mimořádný prasec). Ty mě v té době parádně uzemnily a teď opravdu nevím, proč se mezi ně dostalo i In Harmonia... Co mě k tomuto počinu vedlo? Obal nebyl tak upoutávající, možná to bylo nižším výběrem v žánru, možná reklama na obalu hlásající něco o skvělém Viking metalu a mimořádná hodnocení od světových magazínů. No, každopádně jsem požádal o puštění CD. Nedostalo mě to do kolen jako zmiňovaná alba, ale usoudil jsem, že to nezní špatně a něco takého zajímavého doma nemám. Tak jsem vysolil pár stovek a těšil se domů na pořádný poslech. Po rozpačitých pocitech v obchodě jsem si skladby poslechl v celé dýlce a pocity byly snad ještě horší. Nebylo jednoduché se tím prokousat, když jsem byl zvyklý na přímočařejší muziku, ale byl tam cítit potenciál a věnoval jsem tomu více času. Nejdříve jsem opravdu nevěděl oč jde, tu jazz, tu black, no směska podivná. Ale ono to všechno funguje, má to atmosféru, střídání nálad, nevšední vokály, nepředvídatelné okamžiky (na což jsem nebyl moc zvyklý). Konečný soud byl velmi dobrý, byly tam těžkosti, ale nakonec jsem to celý sežral. Výborný, celý hudebně krásně vymyšlený, podbarvený saxíkem, někdy - ať už díky hudbě nebo zpěvu - jsem měl pocit, že bych chvíli plakal a chvíli slavil. No, každopádně o In Harmonia Universali dost napoví, že Kataklysm a Cattle Dec... si pustím v současnosti podstatně méněkrát. Tak, a to je náš příběh (můj a IHU).
Teď k hodnocení, nejraději bych dal za 5, ale vezmu-li to z globálního hlediska, komu se to může líbit, asi to nebude to pravé ořechové pro prog rockery a už vůbec ne pro ortodoxní blackaře (ti by to zapálili při nějakém rituálu), tak by se nabízela asi 2. Ale dávám za 4.

PaloM @ 05.09.2010 07:31:37 | #
Brano: ďakujem za odpoveď, ktorá ma veľmi uspokojila. Mám presne rovnaký názor na temné filozofie a praktiky.
A práve kôli môjmu názoru som bol viackrát vysmiaty, čo ma urážalo a v konečnom dôsledku naštvalo. Vtedy som aj napísal, že neoplatí sa byť otvorený a úprimný na takýchto verejných fórach.
Čo sa týka hudby, je to zložitejšie "odhaliť", čo je v pozadí, najmä keď ide o pekné, zaujímavé kompozície. Mnohí fanúškovia to berú čisto ako zábavu, a vtom si dobre rozumieme, že zdanie môže mnohokrát klamať.
V tej 9-stranovej štúdii, čo som tu včera priložil (fakt vedeckej), je to dosť dobre vysvetlené. Urobil som si taký záver, že konkrétne Solefald je veľmi zložitý "prípad", lebo na začiatku hrali a "textovali" ako "black", potom prešli s témami do severskej mytológie a sociálno-kritickej, aby sa na "Icelandic Odysey" opäť vrátili k pôvodnej tematike. To sa fakt z textov dá veľmi ťažko odhaliť, navyše jeden z dvojice autorov zbieras literárne ceny za poviedky poéziu a román - a preložili ho do iných jazykov. Je to zložité - v tomto prípade nemá zmysel mávať krížom a cesnakovým vencom :-)

Tú tebou citovanú knihu skúsim zohnať, zaujíma ma.