oř - @ 14.02.2017 | #

Po dvou letech tu máme nový výtvor z dílny Saxon, kteří albem Dogs of War přesedli z couráku na pěkně svižný rychlík. V době, kdy metalová muzika zažívá svou obrodu a spousta kapel se znovu formuje dohromady, stojí Saxon v čele anglické heavy metalové trojice. Iron Maiden jsou pouze stínem, nebo spíš karikaturou sebe sama, o účinkování Blaze Bayleyho se vedou spory od jeho začátků a společná cesta téhle pětice je u konce. Judas Priest dopadli s Timem Owensem ještě hůř a pro většinu pravověrných fanoušků zůstávají nestravitelní. A tak ti, co byli vždy v závěsu a jako poslední, se s úsilím a pílí vyškrábali nečekaně na hard'n'heavy trůn.

Spojení hard rockové esence s heavy výbušností, navrch přidaná nezakonzervovaná melodika a nápadité, dominantní a někdy pěkně ostré riffy posílají desku Metalhead na nejvyšší pozici nejen z duchaplné navrátivší trilogie, ale dost možná i z kompletní Byfordovské diskografie. Neblahým tvrzení o tom, že Saxon příliš často a okatě vycpávají svoje alba průměrnými skladbami, je dnes učiněna přítrž, nejpozději na tomto místě se skutečně jedná o jejich nejvyrovnanější kolekci. Pojmenovat novinku podle zaručeného hitu a nejsvůdnější skladby v historii Saxon, písně All Guns Blazing(stále nechápu, odkud kapela pochytila takovou dávku energie a impozantních nápadů), nemohli by vystihnout ducha alba lépe. Jedna teze na závěr: takto technicky dokonale Saxon ve své dlouhé historii nikdy nehráli, jsou vlastně vtělenými Dream Theater heavy metalu.

dan @ 14.02.2017 10:24:08 | #
Saxon stihli od poloviny osmdesátých let natočit tolik průserářských alb a poštvat proti sobě většinu jako jen málo kdo. To že se od Forever Free postupně zvedali jim Iron M.(pochoduující v bludném kruhu) můžou tiše závidět. Asi už Sacrifice a hlavně Battering Ram vychází dost kopírkově a jde o sázku na jistotu, do průměru ani ve vyším věku nepadaj.