Apache - @ 25.10.2009 | #

Smazano na prani autora

Apache @ 27.10.2009 00:08:57 | #
Orel: Ano, to jsou ta švýcarská alba, které zmiňuju hned v první větě recenze. :-) Sami Krokus se k nim v 80. letech moc nehlásili, a jako oficiální debut vždy uváděli Metal Rendez-Vous. Dnes, když už toho mají na kontě daleko víc, ty věci v diskografii na svém webu uvádějí.
Když jsem naposledy mluvil s Jirkou Hrubým, tak ty desky hodnotil přibližně jako pro fanouška vcelku zajímavý, ale jinak dost obskurní dřevní hard rock. Na otázku jestli teda o něco přicházím, když jsem ty věci neslyšel, mi se smíchem odvětil něco jako že "ani ne". :-)
Fakta: Na prvním LP "Krokus" (1976) hrál ze základní trojky Von Arb/Von Rohr/Storace jenom Chris Von Rohr a podle wikipedie se jedná o regulérní prog rock. Deska vyšla pouze na vinylu v počtu pouhých 560 kusů - takže sběratelská rarita jak vyšitá. (Mimochodem, narazil jsem včera na blog, kde byla společně s těmi dalšími dvěma ke stažení, ale před necelým měsícem byla všechna "file" odstraněna z netu "z důvodu nedodržení smluvních podmínek". Takže těsně. Kdybys náhodou někde objevil funkční link na stažení, hoď ho kdyžtak prosím sem. Díky.)
Na druhém LP "To You All" (1977) už se k Rohrovi přidává i Fernando Von Arb a stylově tam nejspíš jde o ten hard rock, o kterém mluvil J. Hrubý. Deska ve Švýcarsku údajně zaznamenala menší úspěch.
No a třetí LP vyšla ještě v 70. letech několikrát pod různými názvy (nejznámnější jsou "Pain Killer" a "Pay It In Metal") a dokonce s pěti alternativními obaly. Sestava je stejná jako na Metal Rendez-Vous, jen ještě pořád chybí jeden podstatný člen: Marc Storace. Místo něj zde zpívá Von Rohr a Juerg Naegeli, který na Metal Rendez-Vous hostuje jako klávesák, doprovodný vokalista a spoluskladatel několika věcí, tu hraje na basu.
Otázka, jestli to fakt stojí za to, tedy stále zůstává otevřená. Ale je dost možné, že případný poslech nám v budoucnu odhalí důvod, proč se k tomu matroši Krokus takovou dobu nehlásili. :-)

romanpilar: To, co píšeš, je pro mě samozřejmě velice potěšující. Díky moc za tvou reakci.
Naprosto souhlasím s tím o té mp3 generaci. Myslím, že jsme tehdy hudbou doopravdy žili, a její dnešní poslech nám přináší mnoho vzpomínek na různá dobrodružství našeho mládí - na mejdany, lásky, šílené akce, staré přátele a všechno kolem. Generace mp3 už co se týče hudby zažívá dobrodružství většinou spíš jenom na tom netu, při jejím stahování, a snad ještě při následných výkřicích do shoutboxů na last.fm.
O těch věcech kolem dlouhých vlasů a různých zákazech ani nemluvím. To by dnešní "piercingové" asi taky moc nechápali.
Pro nás byla muzika a ty věci okolo ní životem, bojem, radostí i revoltou. Pro ně je to obvykle záležitost několika kliknutí myší a několika trendů.