Petr Gratias - @ 15.02.2012 | #

Walk Into Light - to je nešťastné šlápnutí famózního Iana Andersona mimo cestu do hluboké kaluže. (Záměrně nepoužívám ostřejší a páchnoucí výraz).
Chladné, odosobněné....popravdě řečeno neznám ve svém okolí mezi mnoha příznivci Jethro Tull nikoho, kdo by tohle album vzal na milost. Ortodoxní fandové si album koupili ze setrvačnosti, aby mohli udělat další zářez na pažbu svého derringeru, že mají vedle Jethro Tull i sólové projekty multiinstrumentalisty Iana Andersona.....
Jestliže konec šedesátých let a většina let sedmdesátých byla Jethro Tull (a Andersonovi velmi nakloněná), dalo se očekávat, že nástup elektroniky a nového zvuku tuhle kapelu postaví do anachronického světla.
Kdby to nebyl Ian Anderson, dal bych tomu jednu hvězdičku za pracovní úsilí, takhle přidám jednu navíc....z úcty a respektu.
Každý kumštýř má právo na slabší období - to je vývojově normální - ale tady se z mého pohledu mělo od podobných ambicí ustoupit, protože to mohlo poškodit Andersonovu velmi dobrou uměleckou platformu....

catcher @ 16.02.2012 10:41:48 | #
Zdravím Petře,
a díky, od hudebního publicisty to potěší ...
Jako ortodoxní fanda jsem si tohle album opatřit musel, nicméně záhy jsem se ho rád zbavil. Vzpomínám si, že jsem se tehdy opakovaným soustředěným poslechem opravdu snažil proniknout k 'jádru pudla', ale žádné jsem přes veškerou snahu nenašel. Tehdy se hodně hrály první dvě alba Planta, Yes 90125, Hammill-Patience, a to byly opravdu jiné kalibry. Poslouchat zároveň tento úlet opravdu nešlo. A to se považuju za 'skalního' Tullovce (před časem jsem sehnal dokonce i Ianův balet WATERS EDGE, nahraný se skotským symfoňákem. Je to dost raw, ale pořád mnohem snesitelnější, než naprosto odlidštěná,'naprogramovaná'Walk Into Light.)
Máš pravdu, že každý tvůrce má právo na experimenty, ale taky jde s kůží na trh s rizikem, že bude do negativního světla postavena i jeho předchozí tvorba. Ian Anderson je ovšem takový solitér, že tyto dvě alba (mám na mysli ještě Under Wraps) nijak vážně neohrozily jeho pozici mezi rockovými ikonami.
Každá loď, křižující v deltě může někdy zajet do slepého ramene, důležité je umět se odsud vymotat, a to Ian naštěstí zvládl...