Helloween - Keeper of the Seven Keys (Part 1) (1987)
Reakce na recenzi:

Nebýt Kaie, asi bych ani neposlouchal Helloween, nebyla by Gamma Ray, Stratovarius by zněli jako Iron Maiden nebo Accept, Valhala od Blind Guardian by nebyla Valhalou která burcuje kotle a já bych teď psal o něčem jiném a nebo dělal něco úplně jiného. Dle mého názoru je to největší "palice" na evropské heavymetalové scéně a to co vychrlil během 15 let (od prvních tónů Helloween až po Powerplant s Gamma Ray), z toho by mohla těžit, a taky že těží většina heavy kapel.
Bohužel když propukala mánie kolem Keeperů, poslouchal jsem ještě zpívánky, ale kdykoliv potkám někoho v hospodě a vidím jak háže do jukeboxu A Tale That Wasn't Right ne I Want Out, tak mu je většinou kolem 40 a dám si s ním pivo a vyprávění těchto týpků se většinou shoduje (byl jsem na vojně a furt jsme to jeli na pásce, s kazeťákem na rameni po ulici, na intru mi to pustil kámoš a já to již nevrátil...) a věru není se čemu divit. Oslovilo to nejen tuto generaci, ale i mou a tak i já si rád přihodím pak do jukeboxu mé oblíbené kousky. Tím je hlavně nářez Halloween, kterého upřednostňuji před mladším bratříčkem z dvojky, a to díky tomu že má zkrátka větší švih a tah na branku, s ničím se neprdí a je pořád co poslouchat (sóla, refrén, přechody, zlověstné zvuky a pekelnou rychlost). Píseň doplňuje povedený klip, i na ten se dodnes snaží navázat skupiny podobného ražení, ale jsou spíš směšné až trapné a nemají kouelně pohádkovou až hororovou atmosféru jako video z 87.
Před Halloween stojí čtyři svižnější skladby, jedna chytlavější než druhá (A Little Time a Future World-chytlavější písně se jim už snad ani nepodařilo složit po roce 88) a balada A Tale That Wasn't Right, u které jsem si nejednou poplakal v mých pubertálních letech. Ačkoliv uznávám Kaie jako hlavního mozka Helloween, Weikath se zde překonal a podle tohoto mustru jedou balady Stratovarius...jen si je poslechněte a dáte mi za pravdu.
Nebýt ale Kaie, nebyl by Weikath vyhecován k tomu, s čím se předvedl na dvojce a já bych ji teď nedával do přehrávače
miguel7 @ 20.12.2010 15:05:09 | #
Já si vážím prvních tří desek, Chameleon ještě beru jako slušnou rockovou desku a s Derrisem se mi zamlouvá snad jen Master of the Ring, jinak jsem spíše tíhnul ke Gamma Ray, kteří mají tvorbu mnohem vyrovnanější...a taky že se chystám až budu mít více času je sem vložit, teda pokud proti tomu nikdo nic nemá:) jejich prvních 7-8 desek si myslím že jsou hodně vyrovnané a stojí určitě za zmínku na progboardu (nebo spíš už rockboardu:)?