Petr87 - @ 05.04.2015 | #

"No ty vole, tohle snad ani není možný!"...
Tak přesně tohle jsem si tehdy říkal pořád dokola, když jsem tohle album slyšel poprvé... A hned poté si nazul na nohy kanady, opatrně vytáhl CD z přehrávače, a posléze po něm dlouho a zuřivě dupal... No tak né, no... kecám.. jenom potom švihem putovalo do bazaru.

To, co Olympic předvádí na této placce, mi připomíná orientační běh skupiny ožralých slepců... Potácení se od ničeho k ničemu.
Opravdu jediné, co dnes z tohoto "díla" jde poslouchat je instrumentálka Stejskání, kde kapela vzdává hold zesnulému klávesistovi Miroslavu Berkovi... jinak nuda, šed' a totálně umělecky vyždímanej Janda.

Tfuj, jedna hvězda za Stejskání...
Nic, jdu si spravit uši legendární, nedostižnou Želvou, a tento hnůj už doufám nikdy nebudu muset znovu kydat.

verjan2 @ 06.04.2015 17:48:40 | #
Já jsem z tohoto alba taky na rozpacích. Nakonec jsem mu dal hvězdy dvě. Nemyslím si ale, že ty skladby jsou tak špatné. Co je špatné, je jejich nedomyšlené aranžmá (samozřejmě až na Stejskání) a co je opravdu velmi, velmi špatné je zvuk, který zní tak divně plechově a hodně uzavřeně, a celková produkce. To album podle mě vznikalo hrozně hekticky a rychle, jakoby v souznění s hektickým převratem a náladou té doby. Já prostě věřím tomu, že kdyby ty skladby byly dnes přeprodukovány, vyzněly by mnohem lépe.