Bon Jovi - Slippery When Wet (1986)
Reakce na recenzi:

Tuhle desku jsem koupil ještě na LP někdy v roce 1988, kdy vyšla v licenci OPUSU. Takže to byla jedna z úplně prvních hard rockových fošen co jsem kdy slyšel. Bon Jovi nikdy samozřejmě nebyli tak úplně ve středu popularity u tehdejších hard n heavy fanoušků, ale tak nějak se ještě vešli. I když mít na džísce Bon Jovi by asi byl už úlet :) Ale k desce samotné : Ten kdo zná Bon Jovi jen dnes by asi těžko uvěřil, že tihle pánové uměli napsat a zahrát tak energický hard rock. A tahle deska je navíc nabitá hity.
LET IT ROCK - asi největší plocha pro klávesy vůbec a parádní klávesové intro - potom střednětempá hitovka s parádním rifem i refrénem.
YOU GIVE LOVE A BAD NAME - do dnešního dne hojně hraný tehdy jeden z největších hitů alba.
LIVIN ON A PRAYER - další hit postavený na Talk Boxu Richieho Sambory , klávesách a parádním refrénu.
SOCIAL DISEASE - snad jediná skladba z alba, která se nastala tak úplně hitem. Poctivá rockovka, která neurazí.
WANTED DEAD OR ALIVE - předzvěst kovbojských časů Jona Bon Joviho :) A nesmrtelná balada - pro mě nejlepší ob Bon Jovi vůbec.
RAISE YOUR HANDS - Vždycky se mi vybavějí Spaceballs :) Snad naposledy hráli Bon Jovi jakž takž rychle a bylo to opravdu dobrý.
WITHOUT LOVE - příjemná rocková záležitost opět s hitovou ambicí
ID DIE FOR YOU - Trochu připomíná starší hit RUNAWAY( hlavně použitím kláves) ale po úvodu zpomalí a jde jinou cestou. Vrstvené hlasy a parádní refrén. Bon Jovi v nejlepší formě.
NEVER SAY GOODBYE - hit, jakých později napsaly Bon Jovi kýble :) Tady ještě neotravoval.
WILD IN THE STREETS - Svižná odpichovka na závěr opět s nadstandartním refrénem. Tohle muselo naživo fungovat.
Nebudu nikomu lhát. Mám tohle album hodně rád. Určitě i proto, že když jsem ho kupoval za tehdy nekřesťanských 120Kč bylo mi možná 14let a asi všechny alba z tehdejší doby mám prostě hluboko pod kůží.Navíc jsem přesvědčen, že je to nejlepší album, které Bon Jovi kdy nahráli.
domy @ 05.02.2013 19:19:52 | #
Ano máš pravdu. Je to už tak dávno, že jsem si nevzpoměl, že jsme tenkrát platili 120 Kčs a ne Kč :) To byla ostatně za tyhle licenční desky jednotná cena. Chápu i to, že to naprosto není "progresivní muzika", ale tenkrát jsme ještě nevěděli co z pánů od Bon Joviho po letech poleze za odpad. Poslední deska, kterou ještě mám docela rád je New Jersey - potom už je to jiná kapela. Ostatně je tohle muzika, která v mém posluchačském repertoáru stojí na naprosté krajnici v tom "měkčím stylu". Na druhé straně končím někde u Slayer a dál už taky nejdu :).