luk63 - @ 04.02.2021 | #

Je zajímavé, že jsem se k prvním deskám Sparks dostal popořadě někdy kolem roku 1978. Jako první jsem objevil vším co nabízeli ojedinělé jedničku a A Woofer in Tweeter's Clothing, vydané v evropské reedici spolu jako dvojalbum. O něco později mne jako blesk zasáhlo skvělé Kimono My House a až ve zralé dospělosti jsem si pořídil Propagandu. 4tvrté album US bratří Maelovců (druhé natočené na naší straně Atlantiku) vyšlo v témže roce 1974, jako úspěšné Kimono. I zde Sparks vychází z rovnocenného hudebního vzorce. Propaganda zní stejně chytlavě, zní stejně tvrdě, zní stejně nablýskaně, zní stejně nadšeně, zní stejně osobitě, zní stejně... - prostě je to Kimonovo dvojče a proto se stejně dobře i poslouchá! A i když už není tak překvapivé, je velmi příjemné si jej čas od času pustit, což právě činím.

PaloM @ 04.02.2021 18:24:34 | #
Veľmi ma potešila tvoja stručná pripomienka vynikajúcej skupiny a ich výborného albumu. Prvý raz som to počul tiež okolo roku 1978 na študentskom internáte. Kimono my house som poznal zo štvavých vysielačov, ktoré úspešne rozvracali v hlavách teenagerov systematicky implantované jediné pravdivé idey komunizmu. Propaganda od Sparks bola rozhodne príťažlivejšia. Spolu s Kimono a Indiscreet, pre mňa najlepšie veci Sparks a preto mám tieto CD v zbierke.