Gattolino - @ 20.01.2023 | #

Tuto desku v poslední době poslouchám několikrát za sebou a nemohu se nasytit její dokonalosti a krásy. A přesto jsem ji kdysi opomíjel. První Floydi, které jsem slyšel, bylo teprve rok staré album Wish You Were Here, teprve později Ummagumma, Piper, saucerful of Secrets, Relics a Darkside. Meddle až o něco později, a připadala mi poněkud mdlá, nevýrazná a unylá, byť tajemná melodie Echoes mi utkvěla v paměti.
Nemohu se ubránit pociťovat Atom Heart Mother a Meddle jako dvě blíženecká, něčím si blízká alba. Celkovým pojetím velkých celostranných skladeb doplněných menšími skladbami na opačné straně LP. Obě velké skladby vnímám jako průlom do stávajících hranic hudby začátku 70.let, stylotvorné odvážné kompozice, které se nejspíše v té době dost vzpíraly komerčním tlakům a demonstrovaly odhalenou poctivou duši kapely. Zatímco posluchačsky méně přístupná, troufám si říci zappovsky nespoutaná (nebrat prosím doslova) suita protkaná vlákny free jazzu i moderní vážné hudby na AHM vyvolala určité kontroverze, vyzrálá ucelená, kompaktní Echoes v délce bezmála 24 minut předvedla plavné prolínání nálad od prostičkého pinknutí na jednu klávesu (později se znovu vynořující se ze zvukové mlhoviny s náladou jak při stvoření světa), poklidné, rozvážné bezčasé melodie a virtuozních instrumentálních meziher. Obě skladby však v sobě nesou něco společného - odevzdání se čirému muzikantství bez hranic, postrádající jakoukoliv vypočítavost. Tím ovšem nechci snižovat kvalitu následující tvorby.
Některé zpívané věci na straně kratších skladeb nesou jakýsi podmanivý, ležérní, jako pomalá řeka plynoucí nádech tesklivé příchuti věčnosti, na hony vzdálený brilantním výkonům mistrům hlasu jako je Plant, Gabriel, Anderson nebo Surkamp. Ale snad právě proto okouzlující a pohlcující. Na AHM jsou to If a Fat Old Sun, zde Pillow of Winds a San Tropez.
Album doplněné o úvodní jízdu One of These Days, jakoby se ohlížející zpět k Saucerful of Secrets, ale v novém hávu, brilatní riff ve Fearless, je zkrátka dokonale vyvážené. A krátká vyjící legrácka Seamus je vzhledem k navazujícím Echoes malým diamantem v koruně.
Dnes Meddle kladu v diskografii Pink Floyd na první příčku, těsně před Wish you Were Here a Ummagummu.
Rok vzniku 1971 zapadá dokonale do mé trochu mystické teorie, že desetiletí na přelomu 60. a 70. let zažilo nevysvětlitelnou a nezopakovanou erupci výjimečných hudebních děl, odkrývajících nepoznané obzory. V roce 1966 se objevuje Revolver, Freak Out, Pet sounds nebo Sounds of Silence, pomyslná parabola stoupá ke svému vrcholu a pak klesá k roku 1977, kdy vznikají skvosty jako Going For the One, Kick Inside, Heroes nebo Songs from the Wood. Ale smršť hudebních milníků na vrcholu křivky v letech 1971 a 1972 je závratná. Tehdy vznikají Aqualung, Fragile, Imagine, Islands, Led Zeppelin IV., Who´s Next, Two Weeks last Summer, Salisbury, Pawn Hearts, Sticky Fingers, Close to the Edge, Ziggy Stardust, Hunky Dory, Harvest, Gentle Giant a další. Mezi nimi i Meddle

Judith @ 22.01.2023 10:28:09 | #
Citovaný převod podepsaný značkou ZUB bych nejspíš viděla jako dobově opodstatněnou (dost možná potřebnou) snahu ukázat Pink Floyd jako "nositele pokrokového světonázoru", tak se tomu tehdy myslím u nás říkalo... Ve světle této varianty musím znovu smeknout před Gerrym, jehož překlad je nejen mimořádně krásný, ale i velmi věrný (říká se, že jedno bývá na úkor druhého) - jeden z největších oříšků je ta pasáž s braním za ruku, protože oni si tam vyloženě hrají s "já" a "ty", celá pasáž je v rovině otázky (slovosled i intonace jsou tázací), možnosti, hypotézy - jde tam hlavně o samotný kontakt a pohyb mezi "já" a "ty", ne tolik o to, "kdo" to přesně je.

Osobně bych nechala graficky odlišené ty trochu jinak zpívané sloky, protože tam probíhá vzájemná spojitost napříč celým textem, a nebyla bych si tak jistá, že ta hlava, nad níž se v úvodu vznáší albatros, patří "mi", nebo je to obecnější vyjádření... ale to jsou detaily, věc pohledu, a při překladu stejně jako při interpretaci, o kterou jsem se pokusila já, si člověk nějaký celkový pohled vybrat musí. (Osobně nejsem angličtinář, opírám se spíš o znalost literatury, zkušenost ve vnímání poezie. Třeba ten vysoko zde ceněný Peter Hammil mi stylem a ražením dost připomíná Oldřicha Mikuláška z období sbírky Agogh... česká poezie je dobrá škola porozumění složitosti. Zde je Agogh v kompletním znění, pokud by si někdo chtěl udělat nedělní chvilku! >> odkaz )

Kdo chce spíš ty Pink Floydy a nemá booklet s texty, to kouzelné klíčové slůvko pro vyhledávání je "lyrics", když zadáte "pink floyd echoes lyrics" do Googlu, ukáže se rovnou text bez dalšího proklikávání, jinak existuje spousta stránek, jedna třeba tady >> odkaz