Diskuze

Jednotlivé zobrazení příspěvku z diskuze Zajímavá a vyjímečná debutní alba

Apache - 07.03.2024 18:28:30 #

hejkal: Tak třeba právě v tom plusu, o kterém píšeš, lze vidět tu revolučnost. * zdenek: Už mě s tím grungem nemuč. :-) Beru, že tě baví, ale z mého pohledu byl revoluční akorát v tom, že zabil rock 'n' roll. GN'R ho naopak oživili. * To s tou revolučností (věděl jsem, že to slůvko bude působit, proto jsem ho tam dal ;-), berte z pohledu člověka, který ta hudební 80. léta prožíval v přímém přenose jako svou první rockovou dekádu. V tom, co se dělo na L.A. scéně, jsem viděl svěží vítr, návrat starého dobrého rock and rollu v jeho původním významu. Pro mě osobně to byl oproti tomu, co se dělo zvlášť na evropské hard & heavy scéně, kterou tady všichni uznávali především, návrat ke kořenům. Ty kapely najednou ctily to, co se zvlášť z evropské tvrdé muziky vytratilo a já jsem tím byl nadšen.  A GN'R tomu nasadili korunu. Z pohledu fanouška jsem v tom opravdu cítil určitou revoluci. Něco jiného, svěžího než představovaly tehdejší populární tvrdé evropské spolky jako Helloween. Něco jiného než do té doby přinášely všechny slavné thrash metalové party jako Metallica. Něco jiného než představovali Iron Maiden.  A taky to (samozřejmě) bylo úplně něco jiného než s čím přicházely všechny alternativní, avantgardní, artová seskupení, něco jiného než co představoval třeba prog rock. To jsou záležitosti ve kterých rock and roll nebyl nebo z nich vymizel - nebyla to jednoduchá zábava, případně to bylo to příliš akademické, kořenům rock and rollu vzdálené. Takže ano, klidně berte to slovo "revoluční" s rezervou, ale já to tenkrát viděl jako určitý rokenrolový převrat. A přesně jak říkáš, hejkale, i jako návrat k tomu, co dělá rock 'n' roll rock 'n' rollem. K životu, zábavě, užívání si. Mělo to jiného ducha než měl metal do té doby. Nemusime tomu říkat nutně revoluce, klidně třeba r'n'r revival. Mě tahle muzika přivedla k objevům věcí, o které většina posluchačů tvrdé rockové a metalové muziky kolem mě nejen nezakopla, ona o to ani zakopávat nechtěla. K věcem ve kterých byly ty kořeny, to gró co jsem hledal. Zkoumání americké scény mě dovedlo k tamnímu blues rocku a southern rocku a dalším parádním věcem. Těmi základy to bylo všechno propojené. Byl jsem nadšen. Oproti tomu u grunge jsem měl pak pocit, že všechno tohle naprosto spolehlivě zabíjí. A historie mi taky dala vcelku zapravdu: Po grungi už nic nebylo stejné a popularita rockové muziky mezi mládeží vcelku rychle, markantně a osudově opadla. Což snad není třeba nějak dokazovat, to viděl snad každý rocker, který nežil posledních 30 - 40 let někde na odvrácené straně měsíce. Situace před grungem a po něm (až dodnes) nemůže být odlišnější. Tohle je prostě můj osobní pohled pamětníka. A jasně, pokud jde o ničivost revoluce, ta grungeová nemá v rocku konkurenci.