Diskuze

Jednotlivé zobrazení příspěvku z diskuze Albumy roka, rebríčky a pod

Antony - 29.04.2025 17:09:59 #

TOP 2024 5* - pětihvězdičková alba 2024 aneb ty největší BOMBY!!! Kristoffer GILDENLÖW - Empty (2024) Vinyl! S odstupem času, jasný TOP 2024. Hudba celou dobu trvání přitahuje pozornost a rozechvívá. Extrémně povedená deska narvaná emocemi. ISILDURS BANE & Jinian WILDE – The Pearl Of Ever Changing Shell (2024) DR8 Potěšující je, že soubor stále ve své hudbě zanechává patrné stopy toho, kde začal. Tedy nikoli čistý prog rock, ale avantgarda blízká Rock In Opposition. Jistá ujetost prýští z každého kousku, byť se tváří seriózně. Zároveň je znát, že pro prog rockovým příkrovem tepe hemžení nespoutaného ducha. Že nic jen nepředvádějí, ale prostě hrají to, co a jak cítí. Slyšet takto nestylizovanou a jen předávanou hudbu je balzám. Navíc v jejich případě je to Hudba. SLEEPYTIME GORILLA MUSEUM - Of The Last Human Being (2024) DR10 Velmi, velmi znepokojivé. Jak může, kua, dneska někdo dělat takovou hudbu!? Takhle žhavou a sžíravou, veskrze zavilou, co jsou jí všechny trendy ukradený. No ty krávo kráso! Co skladba, to hřebík do mozgu. A ten se na to roztřeseně těší. Už u Silverfish, tedy u páté skladby z 13 su spolehlivě odrovnanej. Pokrytej husinou a potem. Todle nejde často. Mazec! Avantgarda s nelidskou tváří.. The PINEAPPLE THIEF - It Leads To This (2024) DR9 V roce 2016 vyšlo skupině první album s bubeníkem Gavinem Harrisonem Your Wilderness. Je až neuvěřitelné, jak přítomnost určité persony může zvednout úroveň muziky. Ve sportu se tomu říká rozdílový hráč. Spolupráce s Bruce Soordem (pamatuju ho ještě ve VULGAR UNICORN, dokonce jsme si v devadesátkách vyměnili pár e-mailů) je přímo esenciální. Předchozí žalostně slabá alba s ultramizerným zvukem jsou rázem zapomenuta a skupina od té doby vydává vznešenou a oduševnělou muziku s vynikající produkcí. Je radost vnímat prokreslenost každého kompozičního tahu, stavbu hudební konstrukce, jemné rozehrávání nálad, hru s pocity. Je to celé takové mihotavé a závratné hloubkou své neobyčejné krásy, současně čímsi harmonizující. Takových je třeba si náležitě považovat, jsou vzácní. O to víc, že podobně decentně hrající soubory, např. AIRBAG, neoplývají takovou vypracovaností jemných detailů, v tomto jsou The PINEAPPLE THIEF unikátní. O to víc, že laťku kvality drží na posledních albech konstantně, bez náznaku vyčerpanosti. O to víc musím dát absolutorium. SLIFT - Ilion (2024) digi DR8, LP DR11 Další schýza, to je teda něco. Snaží se mě zabít muzikou i zvukem, lavina se na mne valí ze všech stran, úniku není. A to kvílení, to mne jako žhavý drát na plátky krájíííííí.. Ááááá! Su jako nataženej na struhadlo. Sranda je, že s každým tahem se mi to líbí víc a víc. Rafinovaný mučeníčko. Vědí, kam šáhnout. The FLYING NORSEMEN - The Flying Norsemen (2024) digi DR6 Nečekaně olbřímí bomba. Album jsem náhodou zahlédl u nějakého sběratele LP, jak je představil, a hned podle obalu trklo, že tohle bude něco. Na takové trkance já dám. Těsná vazba na ARABS IN ASPIC, trochu víc do psych hard rocku, zpěv v norštině, co zní jako vikingské zaříkávání, důsledná retro stylizace, ranec hudebních nápadů, pohoda, neklídek. Takových objevů není nikdy dosti. Musím si pořídit elpí! VITSKÄR SÜDEN - Vessel (2024) DR11 vinyl Měl-li bych vybrat z roku 2024 tři alba, bylo by jedno z nich tohle. Má těžko popsatelnou auru z mlžného tajemna a zvláštna. Je opředeno pavučinou z neznáma vystoupivší entity, která vzbuzuje zvědavost i úctu. Na konci každého poslechu vím málo a zůstává touha desku slyšet znovu a znovu. Nenabažitelnost mísená s objevitelskou horečnatou nenasytností. Vyvolávají ve mně závrať. DEAD RUNES - Raidho (2024) vinyl DR11 Touhle kapelou to začalo, a dodnes nepustilo. Co? No nadšení z objevů extrémně povedené muziky roku 2024. K desce mám osobní vztah, vlastním jeden z 50 exemplářů tmavě purpurového vinylu, posláno ze Států (takže jsem asi široko daleko a bystrozrako jediný, kdo ji má), a hlavně, hudba má v sobě intenzívní atmosféru prašných hard rockových raných sedmdesátek, jako máloco. Totální paráda, co mne při každém poslechu dostane, a že jich bylo aspoň taky padesát. Těch poslechů. Tutovka. Pětka s přidanou hodnotou. GILMOUR David - Luck And Strange (2024) DR13 blu ray multichannel downmix Tuhle desku nelze nemilovat. Mluvím samozřejmě za sebe, o to důrazněji. Album nečekaně vyrostlo a každý poslech je svátkem. David udělal zase jedno něco dokonale podmanivého. Slyším něco důvěrně známého a současně úplně nového a svěžího. To je v jeho pokročilém autorském stádiu až zarážející. Obzvláště, když vidím, jak jeho kolegové těží z jen minulosti. Gilmour na ní také staví a současně objevuje překvapivé klenoty. No jo, dostal mě.. The OBSESSED - Gilded Sorrow (2024) digi DR7, vinyl na tom bude podstatně líp. Vznikli roku 1976 jako WARHORSE, na The OBSESSED se přejmenovali v osmdesátém, různě se na dlouhá léta rozpadali a zase dávali nakrátko dohromady. Za to necelé půlstoletí nahráli celých 5 studiových alb. Pět, a ani o jedno víc. Každé z nich byla žíravá heavy doom kyselina, co protéká podlahou až do nejhlubších sklepů. A vtom sklepě, nahromaděná pod pavučinami, neztrácí vůbec nic na své schopnosti rozleptávat mozkové závity. Mazec vtíravej jako meluzína. Celou historii propojuje persona připodobňovaná k Lemmymu, svéráz Scott "Wino" Weinrich, zpěvák a kytarista, co se objevil i v další ikonické kapele SAINT VITUS. Wino is Fuckin' Go(o)d! GLITCHCRAFT - GlitchCraft (2024) DR8 Pitoreskní a uhozený rurální nářez mísící zdánlivě protichůdné vlivy. Prog punk fuzzy psycho avant horror a další mystéria. Zde se naprosto exemplárně projevuje to, co si člověk nerad připouští. Uša sa ošívajů, rozum se šprajcuje, no duša, ta plesá blahem. Když této neotesané muzice jak z goblinské hospody dám pětku, bude to ztráta soudnosti. Nu což, něco ztratím, něco najdu. Protože existuje jediné vodítko. Jak moc mně hudba prošpikuje. Tadyk se už griluju, a nádivka je z rezavejch žiletek.. Cassie KINOSHI'S SEED. - gratitude (2024) DR10 Chicago, provedeno živě se studiovými doplňky. Moc pěkné pojetí jazzové neobyčejnosti. Tam je věcí! Improvizující bigband, filmový symfoňák, vokální avantgarda, elektronické zvukoplochy, ethno ozvěny, jazzrockové trumpetování. Pospojované jaksi umně, že si toho ani nevšimneš. Patchwork, co se ukázal býti společenským oděvem. Velké skladatelské umění. Tohle si zaslouží absolutorium, bez debat, nebo klidně i s debatami.. Je TO tam. Mimochodem, paní Cassie Kinoshi je saxofonistka, hudební skladatelka a band leaderka, ročník 1993. Poklona. LORD BUFFALO - Holus Bolus (2024) DR11 Vinyl! Každá výprava do hlubin této hudby je nesmírně mysteriózní. Cele se utápím v její substanci, aniž bych byl schopen zachytit tvar, barvu či konkrétní motiv. Vše je tak abstraktní a symbolické, že o ní mohu psát jen pomocí nástinů a odlesků. Vyslechnuto snad třicetkrát, čtyřicetkrát, a pořád jsem nenahmatal pevnou půdu. Věčná výzva a věčný pád opalizujícím nekonečnem. Absolutní Hudba a TOP1 2024. METHEXIS (a musical project by Nikitas Kissonas) - Potential Deltas (2024) digi DR9, Vinyl! Jeden z vrcholů roku 2025 přišel z Řecka, v tom mám už jasno dávno. V čem nemám jasno je, kam až tohle album může vyrůst. Kdykoli si je pouštím, je ještě lepší. Jak třeba teď. Jsem lapen. Ukazuje se jak výsostná a z člověčí duše tryskající muzika je proměnlivá a nezachytitelná. Má to uvnitř, v sobě, ne zvenčí. A já jen zírám ušima. Je tady všechno, ani nechci jednotlivé složky jmenovat, chuť výsledného koktejlu je výtečná a omamná. Závany řecké exotičnosti tomu dávají ještě větší grády. Hravost a lehká ruka, poslechová nirvána. Hotovo. TUSMØRKE - Dawn Of Oberon (2024) Vinyl! Hodně klikatou křivku opsaly pocity vycházející z tohoto alba. První poslech řekl - bomba. Přišla deska a ukázalo se, že materiálek je nevyzpytatelný, dlouho jsme se seznamovali. Mohlo to spadnout kamkoli, ale nakonec se potvrdila prvodojmovost. Fakt bomba. S tím, že vyžaduje od posluchače aktivní účast, tahle muzika nedá nic zadarmo. Pokud chcete něco cnadného, svezete se po pár atraktivních výhledových trasách, a o to nejzajímavější ve vnitrozemí se připravíte. Nene, tady jsou toho kvanta, čím se dá opájet. Lehce nevydá, za snahu se má čím odměnit. Tohle album je unikát, holt odemykání kouzel je dovednost, které je třeba se naučit. Přitom má v sobě hodně ze skandinávského art rocku, který byl vždycky zvláštní. Takže, navazuje v tom nejlepším na tradici mnoha desítek let hudební kultury. Bomba Petera Pana. PANGAEA - Beowulf (2024) DR9 Otevřeně napíšu, že jsem čekal šmatlavý a šišlavý neo prog, co recykluje sám sebe. A ono, kurňa pane Suzuki, ne! Neo-oprog se koná, ovšem bez nectností. Pěkně vynalézavý, dynamický a dravý, břitký a dramatický. Tohle je hodně veliké překvapení. Zdivočelá energie pod pláštíkem neo-progu, kde čekám línou pohodu, tam mne rafne pěkně hladová a zubatá šelma z pralesa. Nojo, vlastně. Medvěd.. CATALYST*R - Pace Of Change (2024) DR10 London boys a jejich velice vkusný progresivní rock až metal. Album zaujalo již při vyjití a postupem času vyšplhalo na špičku. Výjimečné dílo, přináší svěžího ducha 90. let, drží kvalitu promyšlených nepřeplácaných kompozic, dbá na podání vytvořeného prostřednictvím špičkové produkce. Skoro unikát. A to i z hlediska neobyčejně vysoké kvality samotných skladeb, kterou je nutno objevovat postupně, neuspěchaně. Ano, tahle muzika umí odměnit pozorného posluchače, který reaguje na jemné náznaky a tiché signály. To se u současného progmetalu děje pramálokdy, zde máme onen vzácný případ. Vytříbená a nenápadná muzika, příjemně distingovaná. UTOPIANISTI - Reason In Motion (2024) vinyl Saxofonový fusion ethno ráj. S vířícími perkusemi, ostrou kytarou, žíznivou rytmikou a extatickými výkřiky. Sálavý Afro rock elixír z Finska. Naprosto výjimečná hudba, naprosto výjimečný dojem. Naprosto výjimečné hodnocení absolute TOP 2024. VIIMA - Väistyy Mielen Yö (2024) vinyl Finsko, moji oblíbenci, všechna alba mám na vinylu. Jeden z jasných favoritů TOP 2024, který nezklamal a naděje do něj vkládané bezezbytku naplnil. Jedna z těch vzácných hudebních událostí, které badatele a objevovatele udržuje při vědomí, že i v nehostinné studící pustině lze narazit na světýlko tepla a života. A to prosím formou převelice nenápadnou až mimoděčnou. Jako by se z finských hudebních tradičních zpěvů a folkových skladeb vymíchala ingredience decentní chuti s níž se kořenilo jen střídmě. A tak si posluchač až někde uprostřed dlouhých kompozic začíná pozvolna uvědomovat, že je tam, kde se nachází jen vzácně. Že je tam TO, s čím se touží setkávat, že je jím již hodnou dobu zcela obklopen, že se v tom doslova utápí, přitom nemůže nic konkrétního nahmatat. Při dalším poslechu si na to TO dává pozor, ale stejně zase musí počkat až do poloviny. Vlastností této hudby je komplexní spojitost, neustálá skrytost a nepřestávající potřeba býti objevována. To platilo pro první dvě alba skupiny, a na novince vyšedší po 15 letech to ještě vygradovalo do filigránských hrátek s lidským podvědomím. Dokonalá pětka. RITUAL - The Story Of Mr. Bogd, Part 1 (2024) DR8, vinyl v plánu Dlouho jsem si to nechtěl připustit, jsa konzervativně rezervovaný. Ale tohle je bomba ze Švédska. Naléhavá, přesvědčivá, nelze tomu uniknout. Wau, poklona, chlapi. Hudba vyzpěvuje noty jako na obrázku. Vykresluje příběhy, z pestré palety tónů vynáší do prostoru plastickými tahy předivo roztodivných nálad. Působí to až tak, že se zastavíš a říkáš si, zdá se mi to? Ne, tohle album jsem podrobil tolika zkouškám, a vždy se jen ukázalo, že roste, a poroste dál. Předivo se rozplétá a ukazuje, že artrock ve své současné podobě je výsostně důstojná a živorodá hudba, jež nic neztratila ze své naléhavosti a čarovné pronikavosti. Po 17 letech pauzy nové album přineslo záblesk ryzího zlata. A to nás věřím čeká i Part 2. Ovšem, vzhledem k tomu, že v roce 2020 vyšla ochutnávka z tohoto alba ve formě EP Glimpses From The Story Of Mr. Bogd, je otázkou, kdy nám přistane na talíři. Zde je z homepage info: "A tak se Ritual začal oddávat svému nejrozsáhlejšímu a nejsložitějšímu výtvoru vůbec: "Příběh pana Bogda". "The Story of Mr. Bogd" na základě originálního příběhu, který napsal baskytarista a hlavní textař kapely Fredrik Lindqvist, sestává z více než hodiny a půl hudby rozdělené do dvou alb. A tak se koncem listopadu 2020 svět konečně dočkal prvního vydání Ritualu po 13 letech: „Glimpses From The Story of Mr. Bogd“, EP obsahující písně ze dvou nadcházejících alb, z nichž první vyjde v srpnu 2024." PAPANGU - Lampi​ã​o Rei (2024) vinyl Eklektická muzika z Brazílie. Kde jinde člověk uslyší ethno, jazz, avantgarde electronic, prog rock, zeuhl, metal, growling, portugalštinu a tisíce další hudebně sdělných střípků. To vše se klidě vymotá v jediné skladbě a přitom výsledek vůbec nepůsobí chaoticky ani roztříštěně. Volně a vzdáleně bych srovnal s více jazzovou podobou SLEEPYTIME GORILLA MUSEUM. Nečekaně skvělá věc, která opakovanými poslechy vyrostla do absolutně nejvyšších sfér. 100% bomba. Jako vlastník vinylové podoby ala vyzdvihuji grafické provedení a zvuk fyzického provedení. GODS & PUNKS - Death (2024) vinyl super, digi DR10 Hodně velký retro, hodně hustý retro a navíc exotický a moje oblíbený. Tím je zaděláno. Skupina je z Rio De Janeira v Brazílii, ale tato skutečnost se v její hudbě nijak neodráží. Zato žádostivost po starosvětském rocku je patrná nepřeslechnutelně. Stylizace se propjevovala až tak, že u předchozích alb byly uváděny fiktivní roky vydání ze sedmdesátkové dekády minulého století. Zde máme k dispozici psychedelický fuzzy hard rock podaný s velmi uvěřitelnou patinou a hlavně s přirozenou spontaneitou a tvůrčí dovedností. Jde to z nich zdánlivě samo, a konkrétně tato vlastnost muzikální splývavosti mne vždy dostává na samý vrchol libosti. Což po zásluze hodnotím na maximem hvězd. Při poslechu jsem si uvědomil, že deska mi atmosférou připomíná feeling raných JUDAS PRIEST na jejich prvních dvou třech albech. To je další betelný retro. Jako bonus dodám, že skupina následné Death Expansion Pack - EP (2024) dala majitelům vinylu k dispozici zdarma. SEMIRAMIS - La fine non esiste (2024) DR6 Skupina vydala dvě studiová alba. Jedno v roce 1973 a druhé po jedenapadesáti letech. I takové věci se dějí, zejména v Itálii. Další důležitá věc je, že první album znamenalo legendární počin RPI, to druhé není o nic slabší. Asi je správné vydat jedenkrát za půlstoletí geniální kousek, než rozptýlit talent na loučce marných snah. Jedno z TOP alb roku, není pochyb. A je úplně jedno, že z původní sestavy zůstal pouhý jeden člověk, bubeník Paolo Faenza. Duch kapely jest stále přítomen v nezměněné formě. Jak DR napovídá, vinyl je nezbytnost, zde se nechám rád donutit. NEKTAR - Mission To Mars (2024) DR7 Letitá kapela z UK a jejich 16. studiovka. Kapela vznikla roku 1969 v Hamburgu, a i když to jsou Angláni, hodně se stylizovali psychedelicky krautrockově. Však dodnes v nich slyším cosi z pozdějších BIRTH CONTROL. Album obsahuje 4 dlouhé kompozice, které jsou zcela v duchu starobylého art rocku s místy trochu nejistým zpěvem. Jediné, a to zásadní, co se jim da vyčíst je zvuk. DR7 se projevuje rozdrceností kontur a hrbolatostí křivek, jež měly být ladné. Samotná hudba je nevyrovnaná, jsou zde vynikající momenty i poněkud rozpačitější místa. Možná by do sáhla výše, ta čtverka by měla šanci, ale diskomfort při poslechu moje zážitky brzdí. Vinyl existuje, nejsem však přesvědčen, že zrovna zde je nutné jej vlastnit. Edit: těsně před zvěčněním na veřejnosti tu čtverku dávám. Edit II: Nikdy bych neřekl, že se deska nakonec dostane do naprostého TOP 2025. Inu, stává se to. SÓLSTAFIR - Hin Helga Kvöl (2024) vinyl! Jsou očekávaná alba, co přijdou a propadnou, jsou ta co naopak vyletí ještě výše, než jsme mohli tušit. A potom jsou ta uprostřed. Přinesou materiál s nímž jsme v optimistické variantě počítali. Předpoklady jsou splněny zcela, člověk si až říká - já to věděl! A moc víc se neděje. Plán splněn, hurá do další pětiletky. Je to proto, že jsou tak dobří, až to ani víc nejde? Houby, takhle to nefunguje. Ne jen nejsem spokojený s nadílkou skvělé muziky, mám tendenci ji nedoceňovat? Hm, to by se mi zrovna u téhle grupy nemohlo stát. Tak co teda? Nevím, uvidíme, uslyšíme. Každopádně bomba, pumelice roku, hrubě na Quasimodově hrbu se drhnoucí album! SYKOFANT - Sykofant (2024) DR12 Od prvního poslechu se mi tihle Znorci z Osla docela šprajcovali. Až jsem se bál, jak se to vyvrbí. Jsou jaksi povrchově neohrabaní, chvíli trvá prozření, že právě v tom se projevuje jejich lidskost. V kompozicích jim drží pěkně pohromadě heavy prog psych valící se až za pomezí diverzně experimentálního metalu, to vše s jakýmsi potrhle retro nádechem. Každý poslech poodhrne z hromady jinou rozježenou hromadu chroští a člověk si odnáší nový dojem. V průběhu týdnů a měsíců album pěkně uzrálo a stalo se náramnou laskominou. Dnes tam neslyším ani jedno hluché místo, naopak se po celou stopáž nezřízeně těším z toho, jaká ta muzika je. Chlapci dokážou naprosto famózně vykreslovat jak dlouhé kompozice (tři tu máme přes deset minut), tak i kratší kousky. A ty cinematic momenty, ty gradace, ta syrovost v prasklinách zažraná, no ty koky! Kamasi WASHINGTON - Fearless Movement (2024) DR8 Tohle je tak strašně exoticky extaticky dobrý, až se ve mně perou dojmy, že nevím, jak je podchytit. Je zde zároveň všechno, a zároveň nic, co bych mohl popsat. Pulzující měňavka pod transparentní fólií. Fosforeskující povrch oceánu, v němž se odráží mihotání hvězd. Vtahující horká plasma vstupující do každého póru. Nevím, fakt nevím. Jasně, jazz, ethno, funky, rap, experimental fsion a kdoví o ještě, jenže to nestačí k vystižení podstat. Je tu fluidum, které lze nalézti jen vzácně. Zneklidňující i uklidňující současně. Kamasi je machr, dostává mne mimo všechny dimenze. Hodnocení nemůže být jiné než absolutní, a neptejte se proč. Protože jo. A abych nezapomenul. Sláva slava!