Diskuze

Jednotlivé zobrazení příspěvku z diskuze Dojmy z koncertov

Judith - 29.01.2023 01:50:21 #

Dream Theater 28. ledna 23 v Brně Winning Group Arena je spíše známá jako hala Rondo, jde o hokejový stánek s netradiční kruhovou kupolí. Zaplněno bylo tak z poloviny - všichni, kdo byli na ploše, by si asi pohodlně sedli na volná místa na ochozech, kapacita pro hokej je 7700, půlka sezení byla (logicky) zahrazená... no, 3500 lidí tam být mohlo. Návštěva by asi byla větší, kdyby DT o den dřív nehráli v Bratislavě. Atmosféra živá a vlídná, po skončení akce panovala všeobecná spokojenost až nadšení. Hala je oproti té v pražských Holešovicích, kde proběhl koncert loni v květnu, podstatně přívětivější a modernější (což není zas tak těžké). S velkým potěšením kvituji, že pro větší část letošního evropského turné DT zvolili variantu stání pod pódiem, i když jsem viděla i fotky s výhradně usazenými diváky (určitě z jedné show v Itálii) a pořadatel v estonském Talinu, kam se DT dostanou příští týden, si dokonce vyhrazuje, že po zahájení show nebudou pozdě příchozí do sálu vpuštěni. Dav byl přívětivý, ani jsem se nemusela moc snažit a byla jsem asi v páté "řadě" od pódia, přímo u Johna Myunga - ten chlap má vážně úplně gumové prsty, neskutečný basák. Jde stále o turné k propagaci poslední desky, z níž stejně jako v Praze odehráli úvodní The Alien a titulní A View from the Top of the World, místo Awaken the Master a Invisible Monster tentokrát zařadili Sleping Giant a Answering the Call. Kompletní setlist odpovídá >> odkaz - potěšilo mě ucelení sekvence ze závěru druhé desky Six Degrees of Inner Turbulence. Chyběla mi Endless Sacrifice, Pull Me Under sice jako halekačka funguje podobně dobře, ale hudebně pro mě není tak zajímavá. Začalo se přesně na vteřinu v osm hodin (předkapela Arion hrála od sedmi poctivou půlhodinu a svou roli splnila dobře) a skočilo v deset. Vše bylo odehráno naprosto perfektně a s chutí, tentokrát na ČR vyšel začátek turné (celkem šlo o osmou koncertní zastávku), takže kapela má ještě dost sil a LaBrie hlasivky v kondici. Akorát hned zkraje o cosi zakopl a asi hnul Myungovi s elektrikou, později to nějak štelovali, ale žádné přerušení se nekonalo. Na přídavek se nechali vyvolávat dost dlouho. Koncert nebyl přehnaně hlasitý, ale masáž vnitřních orgánů samozřejmě jak se na metal patří. Jednotlivé nástroje byly slyšet rovnoměrně, spokojenost. Tentokrát jsem si užila pozorování výkonů na pódiu, panovala tam přes všechnu preciznost uvolněná, domácká atmosféra, Myung s Petruccim párkrát hráli krk na krk a Rudess tradičně škádlí a napodobuje Manginiho, když zrovna nemá na klávesy co hrát - jsem zvědavá, kdy mu na ty bicí sáhne (Mangini používá při tvůrčích sešlostech DT malý keyboard, aby mohl s ostatními komunikovat plnějším hudebním jazykem, takže inspirace k rozšiřování záběru tu je - Rudess už během lockdownu slušně ovládl kytaru, je otázkou času, kdy přibere něco dalšího k těm svým virtuálním elektronickým nástrojům). Celkově vydařený večer, když si odmyslím půlhodinovou frontu u šatny. Myslím, že pár dní nebudu moc mluvit, taky mám solidně protažené horní končetiny. Dobré to bylo.