Diskuze

předchozí »

Apache - 30.04.2024 18:22:09 #

charlie: Bukowskému rozumí většinou jen ten, kdo v životě dřel, a aby se z toho nezbláznil, tak chlastal. Pokud do této kategorie nespadáš, četbu Buka si rozmysli. :-) Ale je možné, že ti to nakonec bude připadat zajímavé. Kdo ví. Pokud bych měl doporučit něco do začátku, tak Těžké časy. A jestli padnou na úrodnou půdu, tak Všechny řitě světa. To jsou povídkové sbírky a zrovna v těch dvou je jeho výpověď asi úplně nejsilnější. (A nejzábavnější.) Skupině Chinaski jsem se nevyhnul, protože v nultých letech zněli odevšad, kam se člověk hnul.

chimp.charlie - 30.04.2024 15:25:43 #

Apache: Tak tady jsem plonkovej, protože kapelu jsem nesledoval a Bukowskiho nečetl :( Na kapele mě vlastně zaujali jen dva bubeníci, kteří jí prošli, a to nikoli svojí hrou, ale tím, že šlo o nositele slavných jmen a jejich otce mám moc rád: Jiří Stivín jr. a Otakar Petřina jr.

Apache - 30.04.2024 09:40:49 #

charlie: Jak to už kdysi dávno napsal někdo (tuším v Rock & Popu, ale možná v Reflexu nebo jinde): Nechápu, proč se ta kapela jmenuje Chinaski, když představuje vlastně úplně pravý opak všeho, o čem Bukowski byl.

Apache - 30.04.2024 09:17:07 #

Ježíš, zas jsem o vlákno vedle. Sorry.

Apache - 30.04.2024 09:14:57 #

Bob Dylan - Blonde on Blonde (1965)

Jarda P - 30.04.2024 08:54:56 #

Neil Zaza – 28.4. Kofola Music Club Krnov Stává se, že člověk má před návštěvou koncertu velká očekávání a pak je zklamán, někdy naopak mnoho neočekává  a je nadšen. To druhé se mi stalo při návštěvě koncertu Neila Zazy, kytaristy, o kterém jsem předtím nikdy dříve neslyšel. Vzhledem k malé známosti interpreta přišlo na koncert málo lidí, ne více než sto. Trio ve složení kytara-basa-bicí bylo famózní, zvuk skvělý. Klávesy a druhá kytara zněly ze záznamu, takže výsledný dojem byl jako ze studia. Celý večer byl instrumentální, ale ani na vteřinu jsem se nenudil. Závěr zpestřil instrumentální verzí Highway Star a Purple Rain. Zazův melodický styl bych popsal jako něco mezi Satrianim, Vaiem a Schenkerem, s prvními dvěma, jak jsem se dočetl, rovněž hrál. Zkrátka vydařený večer.

chimp.charlie - 05.04.2024 11:22:36 #

Nakonec mi bylo absolvovati dva koncerty – ve středu Buty a ve čtvrtek Chinaski, ty v rámci slavnostního večera, na něj jsem byl přizván jako doplněk pozvané manželky. Takže popořádku: Buty. V minulosti jsem absolvoval asi tři jejich koncerty. Všechny se odehrály ve sportovních halách a všechny byly hodně hlasité, proto jsem na ten dnešní šel trochu s obavami, které měly dvojí příčinu: 1) bude přece jen komornější prostředí Jazz Docku pro kapelu tohoto typu tím pravým? 2) nezhorší očekávaný kravál můj tinnitus? Naštěstí se ani jedna nepotvrdila, zvuk byl po všech stránkách tak akorát. Repertoár v drtivé většině případů sestával z materiálu z období největší slávy skupiny, tedy z devadesátek, což mně bylo milé, pro kapelu ovšem méně lichotivé. Buty (jejichž základní sestava na pozicích voc+g, bg, ds a cl je už celá desetiletí personálně neměnná, hmotnostně a objemově se však změnila velmi) ale pořád šlapou, jen frontman méně sóluje. Hodně mě bavil Petr Vavřík, nenápadný muzikant, kterého jsem měl vždycky rád a vlastně ho s Jiřím Veselým považuju za našeho nejlepšího žijícího rockového basáka po Gumovi, a který hraje přesně v duchu toho, co v jednom rozhovoru odpověděl John Paul Jones na otázku, necítil-li se v kapele kapel upozaděný, totiž že pod Jimmym vždycky zůstávalo dost prostoru, v němž se mohl realizovat. Za pozornost stojí i Vavříkova na zakázku postavená sedmistrunná baskytara, jejíž hmatník zvící prkna má pod čtyřmi „krajními“ strunami pražce, zatímco pod „prostředními“ třemi je fretless. Koncert s přestávkou trval necelé dvě hodiny a v Jazz Docku se čepuje můj regionální Ossegg (alternativou jsou Únětice, taky dobrý). Jo, opravdu jsem si to užil! Chinaski je kapela, s níž bych se asi mohl zapojit do diskuse na téma názor/nenázor. Můj postoj k ní je, že je mi víceméně šmafú, neoslovuje mě, ale ani neuráží, jen její frontman je mi z nějakého důvodu nesympatický. V rámci akce odehráli délkou prakticky standardní koncert, jímž nenásilně vyplnili čas mezi proslovy pomazaných a oceňováním zasloužilých, a rautem. Většinu publika evidentně bavili, mě ke konci už lehce nudili, ale nic, kvůli čemu by bylo nutné zatínat zuby. Sečteno a podtrženo: Boty jsou pořád hlavně muzikantskou kapelou, takže i když už léta nepřišli s ničím novým, interpretace toho starého je stále hudebním zážitkem. Porcelánové Lyže (ale jistě, vím, že jde o postavu z Bukowskiho) vnímám jen jako zábavní spotřebku, nic víc, ale ani nic míň.

loutkář Cvak - 04.04.2024 22:45:49 #

Co jsem se dozvěděl, co jsem si ověřil: Že někdo na morbidního Krchovského (předskakoval) zakřičel něco ve smyslu ať zahraje ňákou pěknou písničku. PPU a Krch-Off Band v Akropoli, dnes. Že absence kytary v rockové kapele je plus. Že Ivan Bierhanzl je skvělý basák. Že Jan Brabec je bubeník jedinečného stylu, a když je teď starej, měl by obnovit Domácí kapelu. A jak zpívá! Že pozoun! (Vladimíra Dědka) v rockové kapele je skvělý nápad. Že Tomáš Schilla (čelující) vlastně není tak špatný. Že Josef Janíček (klávesy) je lepší zpěvák ("zpěvák") než většina ostatních zpěváků této kapely z posledních let. Že ať se dohromady jmenují jakkoliv - název The Plastic People of the Universe má zaregistrovaný někdo jiný (a ne! a ne! a ne! ho propůjčit) a aktuální turné jedou jako PPU - je jejich hudba jedinečná a dokážou ten sál mávnutím ruky vyprodat. Tak. Předávám štafetu panu Kostlivému, tuším že se tam chystal? Já toho moc napsat (a vymyslet) nedokážu... Bylo to skvělý!

Judith - 14.03.2024 14:17:19 #

Zelenám závistí. Klika, že mi to jde k očím :-)

zdenek2512 - 14.03.2024 11:29:22 #

loutkář Cvak, díky za report, Swans patří k mým velkým oblíbencům. Byl jsem na nich celkem čtyřikrát 1. Praha KD Eden (1995), pozdní příjezd, bez předkapely, úžasný zážitek 2. Praha, palác Akropolis (1997), předkapela finská skupina Panasonic poslední koncert s Jarboe 3. Brno Fléda (2013) 4.Praha divadlo Archa 2018, předkapela Anna von Hausswolf

předchozí »