Diskuze

Jednotlivé zobrazení příspěvku z diskuze Volný pokec o čemkoli

Judith - 20.10.2023 12:07:26 #

Už nějakou dobu při pročítání recenzí a diskusí o albech myslím na jeden citát F. X. Šaldy. Aby vyzněl, chce to trochu kontextu. Týká se sporů, které proběhly tiskem po premiéře Maryši bratří Mrštíků. Maryša neslavila při svém uvedení kdovíjaký úspěch, pro měšťanské publikum byla příliš syrová a kritikům pěkně zamotala hlavu. Byla to jedna z prvních původních her, která ve snaze o realistické vyobrazení na jeviště vnesla složitější charaktery - do té doby bylo spíš zvykem, že jednotlivé postavy ztělesňovaly určité vyhraněné ideje. Recenzenti tak viděli jako nedostatek, že Vávra není jednoznačný padouch, má ve hře i světlejší chvilky, kdy se s ženou snaží dohovořit; "Na hromech líháme, na hromech vstáváme, musí to bét?" Vložená historka: Když hru sto let po její premiéře chystali k nastudování v Brně na Provázku, představitel Vávry Jiří Pecha si chtěl ve chvíli, kdy mu dojde, co bylo s tím kafem, a odchází skonat na seník, s sebou vzít dárek, který od Maryši dostal v počátcích jejich vztahu (už si nevybavím, co to přesně bylo). Herecká partnerka Ivana Hloužková na Pechu během zkoušek údajně rozlíceně křičela: "Koho tím chceš ještě dojmout, co?" Jeden z dobových kritiků tak dlouze spekuloval, že buď jest Vávra tyran, a pak nezměkne ani později, nebo je to dobrý muž a nepřinutí Maryšu, aby mu namíchala. Na to Šalda (v pozdějším souhrnném článku, parafrázuju citát po paměti) reagoval: Mrštíci pochopili něco, co nepochopil onen kritik, totiž že obyčejný, od normálu ne snad ani příliš odchýlený muž dokáže utýrat ženu, která jej nemiluje. A že ten, s nímž by byla šťastná (míněno Francek), neliší se snad ani příliš od toho, s nímž se utrápí. Pointa? Docela hezké, žádným výrazným způsobem pohoršující album dokáže utýrat posluchače, kterému se nelíbí... Nic moc originálního, vím. Přesto podobné výměny probublávají pořád. Za sebe můžu říct tolik, že naplno a do všech důsledků přijmout skutečnost, že se každému včetně mě prostě líbí, co se mu líbí, je život proměňující zážitek a proces, který trvá spíš měsíce než minuty, velmi vzdálený od prostého mávnutí rukou. Vřele doporučuji.