C & K Vocal / Generace

Rok jsem tu nebyl a hle CK Vocal už je tu, paráda, ještě přidat Luboše Pospíšila minimálně alba z 80. let s 5P a bude to radost dokonalá.
O existenci CK Vocalu jsem se dozvěděl náhodou a v souvislosti s projekty věnujícími se duchovní hudbě. Jaké bylo moje překvapení když jsem poprvé uslyšel Generaci, ústa šla dolů a už tam zůstala. Sevřené tělěso s výbornými individualitami, které nemělo v Československu obdoby, nadčasové texty a nevšední instrumentace. Samotné album je vyvážené, nemá slabého místa. Předělávky od Flamenga na stejné úrovni jako originál, u mne asi ještě o chlup lepší, Arnetová prostě dává Rámu jiný rozměr a vlaky vícehlasně víc vyniknou. Můj favorit, Cerhovo Na kraji, to je ono, kdokoli si prožil v životě nějaký zlomový okamžik, ihned pochopí. Pochmurně začínající Lásko, lásko ... se nakonec promění v naději, takové světlo na konci tunelu, to vše v podání skvělého Pospíšilova tenoru a podtrhnuté závěrečným Petřinovým sólem na elektrickou kytaru. Tento kousek bych radil vyslechnout v bestofce Luboše Pospíšila Tenhle vítr jsem měl ... 1977 - 2010, kde je zvuk remastrován a vstávají z něj chlupy. Bilanční Generace dala, vyjma singlů, první velkou příležitost Petře Janů a ta se ji zhostila mistrovsky. Následují Vteřiny, zklidnění připomínající jedno období Cerhova dalšího souboru - Spirituál kvintetu, a závěrečný nadupaný Chorovod, kde dostaly jak vokální tak instrumentální složka prostor ukázat to nejlepší co se v nich nacházelo. Mezi TOP 25 čs. hudby řadím toto dílo na velké pódium. Z informačních důvodů dodávám, že kromě anglické, jemně odlišné verze alba je CK Vocal 70. let ke slechu i jinde, například jako doprovod Petra Nováka na Krásce a zvířeti, na Paprscích Jazz Q s Helenou Vondráčkovou nebo v dechberoucí suitě Reminiscence na starý chorál na LP Pražského bigbandu Milana Svobody. Na CD příloze knihy Bigbít také poprvé vyšla jedna ze tří písní, které CK Vocal nahrál v čs. rozhlase roku 1971. Zpráva o kamarádství některých mých známých je sice v horší zvukové kvalitě, přesto dává tušit potenciál souboru a poprvé také ukazuje kvalitu Kantorových textů.

» ostatní recenze alba C & K Vocal - Generace
» popis a diskografie skupiny C & K Vocal

---

Blue Effect / Modrý Efekt & Radim Hladík

Kultovní záležitost, asi nejlepší instrumentální album, spolu s Jazz Q Pozorovatelnou a Hodokvasem, které bylo u nás kdy natočeno ale v 70. letech určitě nejlepší. Otvíračka Boty, nekompromisní elektrická kytara spouštějící nepřekonatelná sóla k tomu řízná basa a přesné bicí .... a uprostřed roztomilá floydovská pasáž s klavírem a flétnou. Jediná část této kompozice je na Nové syntéze lepší, a to nástup basové kytary zhruba na 4/5 délky písně, na Benefitu je basovka ke škodě upozaděna za elektrickou kytaru a rozdílnou rytmiku bicích. Následuje Čajovna, po Slunečném hrobu a Rajkách myslím nejznámější kousek od BE, meditativní, vždy potěší. Uprostřed Skládanka, jazzrockový nářez par excelence, skvělý výkon hostujícího Jirky Stivína, poté balada Ztráty a nálezy, podivuji se že se tahle věc nestala stejnou legendou jako Čajovna, melancholické pohlazení po duši. Poslední skladbou na původní černé desce je Hypertenze, někdy kritizovaná ale mě se krom úvodního motivu, který se také opakuje před závěrečným vokálněsaxíkovým nástupem moc líbí. Vzájemné proplétání všech zúčastněných nástrojů, kousek od jazzrocku, kousek od dravého rocku, kousek od freejazzu .... paráda. Album bylo natočeno sice jako studiové roku 1973 ale v období prvního vrcholu BE. Sestava Hladík, Kůstka, Semelka, Čech tu předvádí to nejlepší co v těchto pánech muzikantech bylo, navíc vhodně doplněná o prvky Kratochvílovského piána a vždy originálního Stivína. Suma sumárum album dosahující světové úrovně. Přidané východoněmecké bonusy opět dokazují instrumentální zručnost kapely kterou Radim Hladík potvrrdil v Bigbítu slovy: na počátku 70. let jsme byli tak sehraní, že jsme odehráli hodinu a půl koncertu jen ve dvou skladbách plných improvizací vymýšlených přímo na pódiu. Nevíte někdo, jestli se zachovalo více nahrávek z NDR, snad měly být natočeny nějaké snímky pro rozhlas ...

» ostatní recenze alba Blue Effect - Modrý Efekt & Radim Hladík
» popis a diskografie skupiny Blue Effect

---

Mišík, Vladimír & ETC... / Vladimír Mišík

Už výčet jmen muzikantů, kteří jsou pod tímhle albem podepsáni dává tušit, že se jedná o jeden ze skvostů naší hudby. V Top 25 ho řadím do první trojice s Kuřetem a Světem hledačů. Dá se říct, že je to kolekce hitů, ale ne nějakých proklamačních veršovánek, ale propracovaných titulů. Rekapitulující Cesta do dětství, tklivá Kde je můj stůl, hitovka Jednohubky o které VLáďa říká: "rockeři zpívají co by s dívkou všechno dělali, folkaři zpívají o tom, jak je dívka opustila, a my zpíváme o tom, jak nám děvče vůbec nepřišlo". A hned se zase střídá nálada, následuje řízná Padrůňkova Bazarem proměn, moje soukromá jednička, pak Proč ta růže uvadá, asi nejslabší věc z celého alba, její aranžmá je o dost lepší v anglické exportní verzi alba z roku 1978 a nebo, kdo ji chce slyšet úplně jinak, skupina Lucie ji zařadila na své koncertní dvojalbum z roku 1992. Další skladbou je generační hit Stříhali dohola ..., najde se vůbec někdo, kdo tohle nezná ? Pokračujeme dále, dvě Žalčíkova dílka: svižná Biograf, můj druhý soukromý favorit a dojímající Syn Daidalův s asi vůbec nejkrásnějším textem z celé placky. Posledním kouskem z původního rozměru LP je Obelisk, pocta Kainarovu básnířství. Přidanou hodnotou je SP z roku 1977, které atmosférou plně navazuje, Lady Vamp aranžmánem podobná Biografu a hravá Já mám schůzku ... Hloubka textů a hudební barevnost tohoto veledíla, to je vždy radost poslouchat. Ale menší kritiku si přeci jen neodpustím, ta ale padá na vrub českých vydavatelství. Jako další dva bonusy jsou k albu přiřazeny zpívané písně ze vzpomínkových EP Jiří Jelínek In memoriam 1976 - 1977 vydaných roku 1987. Nahrávky mají sice trochu horší zvuk ale to stejně neobjasňuje proč nebyly znovu vydány i instrumentálky Než spadla klec a zejména Jirkova fantastická Dubová kulička. Alespoň, že v 90. letech vyšla na sampleru Čs. jazzrock šestiminutovka Mlýn, první skladba z uvedeného 2 x EP. Rovněž na vinylu zatím zůstává Touha, překrásně citlivá kompozice mého oblíbence Vládi Padrůňka. Byla natočena ve čtveřici Hrubý, Jelínek, Padrůněk, Vondrák pod hlavičkou Etc pro čs. rozhlas v roce 1976 a zatím vyšla jen na kompilačním LP Bazarem proměn roku 1990. Ačkoliv nedávno vyšel komplet znovu masterovaných prvních čtyř alb ETC, je s podivem, že tyhle skvosty zatím nebyly reedovány. Ti dva chlapci, Padrůněk a Jelínek, skvělí muzikanti s nešťastným osudem by si to určitě zasloužili.

» ostatní recenze alba Mišík, Vladimír & ETC... - Vladimír Mišík
» popis a diskografie skupiny Mišík, Vladimír & ETC...

---

Flamengo / Kuře v hodinkách

Co ještě nebylo napsáno o Kuřeti ? Poučen ze včerejšího 17. dílu cyklu Bigbít uvedu pár poznámek: celý repertoár Kuřete hrála skupina už asi 2 roky před natočením desky, jenže s texty v angličtině. V době počínající normalizace však bylo producentovi Hynku Žalčíkovi jasné, že album může být natočeno jen s českými texty, po přemluvení členů kapely, zejména Erno Šedivý se zdráhal, se celý band vydal na Dobříš za socialistickým básníkem Josefem Kainarem. Toho produkce kapely hned zaujala a k písním napsal nepřekonatelné české básně. Bylo to ale na poslední chvíli, protože Kainar na podzim roku 1971 zemřel, kdyby se deska natáčela cca o půl roku později pravděpodobně by nikdy nevyšla. A ještě k písni Stále dál, která jediná nepochází z pera zmiňovaného básníka, původně měla na albu vyjít jakási pomalá věc aranžovaná Pavlem Fořtem, avšak skupině se nezamlouvala. Už přímo ve studiu se tedy Flamengo rozhodlo zařadit skladbu obyčejně hranou na koncertech zpívanou pseudoangličtinou. Původně ji měl zpívat také V. Mišík, interpretace se mu však nedařila, chopil se ji tak Ivan Khunt a zazpíval myslím na jedničku. Tím se dostávám k mému hodnocení, Kuře rozhodně patří do Top 25 desek, které kdy u nás vyšly, osobně mám ale radši od Mišíka jeho Etc 1, která je stylově barevnější. Samotná titulní skladba Kuře v hodinkách je ale asi nejlepší česká rocková věc všech dob, hudebně a zejména textově. Stejně tak citlivá Já a dým, Chvíle chvil s výbornými hammondkami nebo zmiňovaná hardrocková Stále dál patří mezi to nejlepší co na naší rock scéně kdy vzniklo. Z bonusů je lepší Chvíle chvil do celkového dojmu lépe zapadá. Na kompletu Paní v černém vyšla i singlová akustická verze Kuřete v hodinkách, narozdíl od albové verze je zde lépe rozumět textu, naopak je ochuzena o flétnové sólo J. Kubíka. A poslední poznámka: skladby Rám příštích obrazů a Doky, vlaky , hlad a boty převzala a upravila na své první LP Generace skupina CK Vocal, nutno podotknout, že první z uvedených podle mého nahrála lépe, nepůsobí tak upracovaně. Vlastně se docela divím proč tady na progboardu recenze na tohle skvělé album stále chybí, sešli se na něm, stejně jako na Kuřeti vynikající muzikanti a výsledek je stejně jako u Kuřete na výbornou, teda pardon za pět hvězd.

» ostatní recenze alba Flamengo - Kuře v hodinkách
» popis a diskografie skupiny Flamengo

---