Profil uživatele dimitrij


Recenze:

Waters, Muddy - The Best of Muddy Waters cover

Waters, Muddy / The Best of Muddy Waters

dimitrij | 5 stars | 2017-08-31 | #

Na tomto kompilátu se nachází výběr ze singlů z padesátých let, tj. z počátku Muddyho hudební kariéry. A pro mě jsou to nejsilnější nahrávky, které Muddy kdy nahrál. Na všech skladbách zaznívá Muddyho drásavá elektrická kytara, na kterou hrál pomocí bottlenecku. Sóla jsou drsná, syrová a velmi úsporná. Na počátku své kariéry zpíval Muddy neuhlazeně (v porovnání s některými svými kolegy ale pořád dost zdvořile). Většina skladeb má blíž k dřevnímu blues z třicátých let než k rock'n'rollu. Skladbu I Can't Be Satisfied Muddy hrával už na jihu, dávno předtím, než se přestěhoval do Chicaga. Muddy pořád hrál svoje starý deltský blues, ačkoliv ho hrál na elektrickou kytaru a s doprovodem dalších nástrojů (či v kvílivé souhře s harmonikou Prcka Waltera). Zvuk prvních Muddyho singlů je nekompromisní, řezavý a nesmírně autentický.

A nad nekonečnou popraskanou cestou lemovanou stonky kukuřice se zvednul mrak suchého prachu, odkudsi zaznělo halekání farmářů vracejících se z pole. Na křižovatce se pod dřevěným ukazatelem usadil negr a ze svojí kytary vyloudil dva anebo tři ostré tóny. Takže tak.

» ostatní recenze alba Waters, Muddy - The Best of Muddy Waters
» popis a diskografie skupiny Waters, Muddy


Zappa, Frank - The Mothers of Invention - Weasels Ripped My Flesh cover

Zappa, Frank / The Mothers of Invention - Weasels Ripped My Flesh

dimitrij | 4 stars | 2017-08-30 | #

Album Weasels Ripped My Flesh je kompilací skladeb z živých vystoupení a z několika starších studiových nahrávek. A není tedy divu, že kompilát zní nesourodě. Zaznívá tu totiž kdeco: free-jazzové improvizace, avantgardní improvizace, hendrixovské improvizace, tradiční blues s improvizujícími houslemi i jedna nebo dvě rockové písničky s relativně tradiční strukturou. Co mě při poslechu rmoutí je fakt, že tyto složky nejsou moc kombinovány v rámci jednotlivých skladeb.

Úvodní Didja Get Any Onya je free-jazzová jízda (ve stylu kupř. Ornetta Colemana či Deweye Redmana) okořeněná o několik potřeštěných vokálních vsuvek, má to drajv, dynamiku a je to bezva poslouchání, po čtyřech minutách je bohužel konec. Z pohledu free-jazzového žánru se tedy jedná spíš o jednohubku.

Následuje Directly From My Heart To You, což je dobrá bluesová skladba s houslemi a androgynním zpěvem Dona Harrise (barva jeho hlasu mi připomíná Ninu Simone). Nic výjimečného se ale nekoná. Slušné blues.

Trojka je avantgardní improvizace a naživo to mohla bejt bžunda. Čtverka začíná melodicky a čistě, po minutě je idylka přerušena a je nahrazena další free-jazzovou pasáží. Tento přechod mi připadá až moc násilný a beze smyslu.

A tak to jde dál a dál. Album se mi líbí a rád ho poslouchám, bohužel to je opravdu jenom sbírka různých nahrávek (přičemž hodnota některých pasáží je spíš dokumentární, řekl bych), nikde se nepovedlo (a asi ani nezkusilo) skloubit žánry, které jsou na albu přítomny, do jednolitějšího celku (jako se to dařilo třebas Kapitánu Beefheartovi).

A i přes moje námitky je to silná placka obsahující krásná (špinavá) sóla, pár hezkých melodií, intenzivní zvukové plochy, mezihry a vsuvky (a co na tom, že mezihry a vsuvky jsou vsouvány mezi jiné mezihry a vsuvky a že středobodem není písnička, ale splašená improvizace). Album také obsahuje množství hudebních i obecných kulturních narážek a vtípků a tak, ale to já neumím docenit.

» ostatní recenze alba Zappa, Frank - The Mothers of Invention - Weasels Ripped My Flesh
» popis a diskografie skupiny Zappa, Frank


Serenity - Piece Of Mind cover

Serenity / Piece Of Mind

dimitrij | 4 stars | 2017-08-29 | #

Na jediném dlouhohrajícím albu Piece Of Mind novozélandského tria Serenity jsou vcelku jednoduché folk-rockové písničky zahrané v jakémsi zamlženém psychedelickém oparu. Nahrávka zní velmi vkusně a příjemně se poslouchá, a má pro mě moc pěknou, těžko popsatelnou, (snad zádumčivou či melancholickou) atmosféru. Instrumentální ani zpěvácké výkony nejsou kdovíjaké, spíš skromné až civilní (zvuk bych přirovnal třebas ke skladbě Green Is The Colour od Pink Floyd). Bluesové kořeny hráčů jsou jasně zřetelné. Některé pasáže jsou vyloženě jazzově zabarvené. Díky mnoha hostujícím hráčům je zvuk alba relativně pestrý. Nejradši bych dal 3 a půl hvězdy, zaokrouhluju na 4.

» ostatní recenze alba Serenity - Piece Of Mind
» popis a diskografie skupiny Serenity


Copyright © easyaspie.cz Created in 0.0395 s.