Hikoki777 - @ 12.07.2011 | #

Pro mě a můj okruh známých byla tato deska svého času naprostou bombou, a stejně tak i zmíněný brněnský koncert. Desku jsem si v 14letech, tedy v r. 1974 koupil na Slovensku jako originál od Hungartonu, u nás tuším vyšla až později v licenci Supraphonu a v horší kvalitě.
Byla pro mě naprosto specifickou a originální odpovědí špičkových maďarských muzikantů v čele s Gáborem Presserem na anglosaskou rockovou scénu. Chápu, že nemusí být styl hudby a maďarština všem po chuti, ale já a spousta mých známých v Brně sme na této kapele (i maďarštině)vyloženě - jak se dneska říká- ujížděli.
V kontextu maďarské i tehdejší východoevropské hudební scény jde o mimořádnou nahrávku-pro mě jednoznačně číslo 1.
O významu kapely svědčí skutečnost , že byla jako jediná kontinentální kapela pozvána na ´Great Western Express Festival´, konaný v r. 1972 v anglickém Lincolnu, kde vystupovala po boku kapel jako např. Genesis, the Beach Boys, Joe Cockera, the Faces a dalších. Samotná deska, v pořadí druhá,byla nahrána v Londýně.
A poznámka nakonec této mirecenze: deska obsahuje jednu z nejkrásnějších rokových balad´Azt hittem´, kterou napsali Tamás Barta a Gábor Presser.

Hikoki777 @ 12.07.2011 18:26:16 | #
Byla ta spíš taková impulzivní a ´ješitná ´reakce na ty 2 body a recenzi/nerecenzi od P.Gratiase. Prostě tahle deska patří do mého zlatého fondu a nenechám si na ni sáhnout. Však to všichni tady na fóru znáte.
Nevím, kdybych se s Ringasd el magad setkal dneska, jak by na mě působila, jsem prostě už navždy zaujatý. Pro mě je tahle deska vyjímečná právě svou jinakostí, občas zvláštní ´ulítlostí´, ale současně naprostou skladatelsko-aranžersko-muzikantskou suverenitou, kterou ještě podtrhuje na tu dobu velmi dynamický zvuk nahrávky. Každá skladba je jiná. Žánrová pestrost se vine od lyrických balad,quasi-country legrácky,přes klasické, precizně zahrané a gradující blues (Lincoln Festival Blues)se saxofonovým sólem, hardrockové pecky, až po, pro tuto desku naprosto charakteristické,ale těžko popsatelné a kompozičně originální rockové ´úlety´s charakteristickým podpisem v 70 letech zřejmě nejvýznamnějšího rockového skladatele a klávesisty Gábora Pressera. Byl to právě on (tak trochu maďarský Marián Varga),kdo po dvouletém působení v kapele Omega, pro kterou složil na 3.desce z r.1968 první původní skladby (např.legendární ˇ "Gyöngyhajú lány", u nás ´Dívku s perlami ve vlasech´), v r. 1970 z Omegy odešel a založil LGT.
Ať tak, či tak, LGT a Omega byly ( podle mého názoru pouze počátkem 70 let) dvě nevýznamnější progresivně rokové formace od našich jižních sousedů . Paradoxně, nebýt komunistické ´konsolidace´, tak jsme asi nikdy tuhletu muziku nepoznali,což by byla, dle mého názoru a názoru mnoha mých vrstevníků velká škoda. Taková ironie dějin.