oř - @ 02.09.2017 | #

Na dotaz jakou nejlepší studiovou nahrávku si má člověk od Fairport Convention pořídit, odpoví osm z deseti, že určitě desku Liege And Lief. Samozřejmě za předpokladu, že vaše nároky týkající se hudebního směřování, budou usazeny v počátcích Anglického folk-rocku, tak jako je v této oblasti zabydleno toto šestičlenné osazenstvo. Tohle album se mě opravdu líbí, hlásek Sandy Denny, mi přirostl k srdci o poznání rychleji než její kolegyně Maddy Prior ze spřízněných Steeleye Span. I celkové hudební pojetí je mi jaksi bližší. Tématická osobitost a ojedinělost skrytá v nápaditých, velice účelových muzikálních sekvencích, v sobě spojuje ryzí folkový staroanglický směr, kořeněný nenápadnými ingrediencemi rocku. Vše do sebe skvěle zapadá a tvoří bezchybnou folkrockovou koláž, opírající se o překrásný Sandynin hlas.

Mezi top skladby bych zařadil odpočinkovou "drnkačku Come All Ye v úvodu, elektrický ostrovní folkový tradicionál Matty Groves, dojemnou baladu Farewell, Farewell a určitě poslední dvojici dokonalých atmosférických skladeb Tam Lin a Crazy Man Michael.

steve @ 02.09.2017 11:00:44 | #
Zřejmě jsem tím jedním z osmičky, poněvadž bych všem neználkům Fairport Convention doporučil právě tuhle skvělou desku. Sandy zpívá jako slavice a přesto, že jsou na desce nějaké tradicionály, ušitá je parádně. Oři díky za připomínku totálně přehlížené kapely.